Nova měl občas i dobrý nápady.
Jako třeba v tom snad nejteplejším dnu tohohle léta navrhl, aby jeli na lom se vykoupat. Tentokrát ale bez Caluma a koní. Vytáhl čtyřkolku z garáže, podal Jordanovi náhradní trochu zaprášenou helmu a řekl mu, ať se posadí za něj a pevně se drží. Obmotal si ruce kolem jeho pasu a stiskl. Nejdřív mu to připadalo divný, zvlášť, když oba měly tak teplou kůži a potili se, ale když dojeli na místo, nechtěl se ho ani pustit. Nova vytáhnul z batohu plechovky piva a dal je na břeh. Potom ze sebe stáhnul jenom tričko a o nic víc se nestaral. Rozešel se do vody a po pár krocích se do ní ponořil.
Jordan se zrovna chystal roztáhnout deku, ale zůstal se jenom dívat na to, jak se Nova koupe v odpoledním slunci. Vynořil se z vody, hodil vlasama dozadu a na chvíli zavřel oči. Potom se otočil na kudrnatého chlapce a rozpustila se usmál jako malej kluk. Měl upřímnou radost.
„Vyser se na to a pojď sem. Všechno ostatní počká.“
Jordan ho poslechl. Prostě pustil deku na zem a po cestě k vodě si ze sebe stáhnul tričko. Odhodil ho někam stranou a zopakoval to co předtím Nova. Když se dostal znovu nad hladinu, Nova stál jen kousek od něho. Na těle se mu třpytily kapičky vody, protékaly mu mezi pihami, které měl prakticky všude. Pomyslel si, jestli je hodně divný, že by ho teď nejradši olíznul.
„Proč se na mě takhle díváš?“
Jordan byl rád, že Nova neuměl číst myšlenky.
Zůstal se krčit s rameny pod hladinou. „Přemýšlím, jaký to je mít ráj přímo za rohem.“
„Když tady vyrůstáš, nepřipadá ti to tak wow.“
„Ani si neuvědomuješ, jaký máš štěstí.“
„Pravda, v betonový džungli se tohle často asi nevidí.“
Jordan rukama rozvířil vodu kolem sebe. Na to, že tohle byla skoro přírodní vodní plocha tu byla voda tak průzračná, že viděl na dno. „Jo. Nejlepší tady je ten klid. Ve městě všichni někam pospíchaj a za něčím se ženou, pořád slyšíš troubit auta, hučet motory, hlasy, svítí ti všude billboardy s reklamama na věci, který ani nepotřebuješ. Žít tady je tak trochu požehnání.“
„Myslím si, že spoustu lidí by s tebou nesouhlasilo. Měli jsme tu pár individuí z města, co chtěli okusit venkov. Většinu z nich se to tu nelíbilo. Mizernej signál, smrad, všude lejna, mouchy a komáři. Místo uprostřed ničeho a nikoho. Myslel jsem si ze začátku, že na to přijdeš taky. Že sem nepatříš.“
„Co si myslíš teď? Patřím sem?“
Nova pokrčil rameny. „Osvědčil ses, ale pár měsíců je nic oproti rokům. Může tě to po nějaký době začít štvát. I Calum měl takový období po střední. Hrozně chtěl na vysokou. Opustit to tady, protože si myslel, že ho tu nic nečeká, že když tady zůstane, tak už se nikdy nikam nedostane.“
Jordan stáhnul obočí k sobě. „Proč nakonec nešel?“
„Šel. Nevydržel tam ani semestr. Nelíbilo se mu to a chtěl se vrátit zpátky domů. Občas mám ale pocit, že trochu lituje toho, že to vzdal tak brzy.“
„Vůbec bych to do něj neřekl. Co ty? Nikdy jsi nechtěl vypadnout?“
Nova zavrtěl hlavou. „Nevzpomínám si, že by mě něco takovýho vůbec napadlo. Narodil jsem se tady a taky tady chci umřít. Nemyslím si, že existuje na světě jiný místo, kde bych chtěl být.“
Jordan si myslel to samé. I když se tu nenarodil, klidně by tu teď umřel.
ČTEŠ
The Place I Called Home
Teen FictionJestli tu bylo něco, co Nova fakt neměl rád, tak to byli měšťáci a lidi, co upozorňovali na jeho neobvyklý jméno. Jordan byl oboje. Jenže ten bude celý letní prázdniny bydlet v pokoji vedle něho a musí se s ním naučit vycházet, aby práce na farmě od...
