To Love or To Kill Your Enemy

359 42 1
                                    

Opravdu to nebyly jenom konečky. Jordan měl vlasy po ramena, když přijel na ranč. Teď mu končily kousek pod ušima. Nova by to nahlas nepřiznal, ale slušelo mu to mnohem víc takhle. Jordan se s tím pořád ještě úplně nesmířil, tvrdil, že se cítí jako úplně jinej člověk a hrozně nahej. Neustále si je frustrovaně žmoulal mezi prsty, jak si snažil zvyknout na novou délku.

„Udělala to schválně, věř mi.“

„To by neudělala, ne?“

„Ale jo, udělala. Párkrát se zmiňovala o tom, že bys potřeboval ostříhat. To bylo varování. Jenom jsi to neprokoukl a naletěl jsi. Ale jsou to jenom vlasy, dorostou.“

Jordan si povzdechl.

Novovi to připadalo vtipný. Úsměv mu ale rychle zamrzl na rtech, když se zastavili na konci fronty k pokladně s lístky.

Ze všech možných dní a filmů, se Dustin Belmore s tou svou partičkou tupounů musel rozhodnout jít zrovna dneska na Tvůrci a lidé. Nova by ten jeho debilní smích poznal kdekoliv a kdykoliv. I když by si to s ním rád vyříkal klidně ještě jednou, dneska nechtěl problémy. Po dlouhé době si chtěl doopravdy něco užít a už vůbec do toho nechtěl zatahovat Jordana. Proto jenom doufal, že si ho nevšimne a při tom se snažil dělat, že se nic neděje, ale neustále se Dustinovým směrem musel dívat.

„Kdo to je?“

Když se podíval na Jordana, zjistil, že se následoval dráhu jeho pohledu. Jasně, že mu to nemohlo uniknout. Neuměl bejt zrovna nenápadnej.

„Jenom někdo ze střední,“ zamumlal.

Jordan zvednul obočí. „Na to, že je to jenom někdo mu věnuješ docela dost pozornosti. Jenom nevím, jestli to je zamilovanej pohled nebo je chceš zabít. Moc to u tebe nejde rozeznat.“

Nova se ušklíbl. „Žárlíš?“

Tentokrát to byl Jordan, co se podíval jejich směrem a proskenoval je pohledem. „Na tyhle? Nesahaj mi ani po kotníky,“ odfrkl si, snažil se tvářit seriózně, ale koutky mu trochu cukaly.

„Věř mi, ty nesahaj po kotníky vůbec nikomu.“

„Takže se asi nemáte moc v lásce.“

„Ani kdyby byli poslední lidi na planetě.“

Nova si říkal, že by byla fakt smůla, kdyby seděli i ve stejný řadě jako oni. Ve finále to bylo ještě horší a Dustin se svými kumpány seděli dvě řady nad nimi. Nova se rozhodl, že se na ně nebude dívat, aby zbytečně svým pohledem nepřitahoval jejich pozornost, ale oni si ho stejně našli sami.

„No páni, Lovell, nevěděl jsem, že máš i jiný oblečení než zasraný montérky a holínky. Fakt ti to sekne. Přijel jsi traktorem nebo na krávě?“ zeptal se Dustin, načež se celá jeho parta rozesmála.

Nova zatnul zuby. Posadil se na své sedadlo a neohlédl se. Jenže to udělal Jordan. Neuniklo mu, že Dustin má hojící se modřiny na tváři stejně jako Nova a najednou to dávalo smysl.

„Kdo to je, Novo? Tvoje rande? Vypadá docela normálně.“

„Už chápu,“ zamumlal Jordan a otočil hlavu dopředu.

„Promiň, jsou to fakt kreténi.“

„Nemůžeš za to. Chceš jít pryč? Můžeme na to jít jindy.“

„Ne, už jsme koupili lístky. Jenom si jich prostě nevšímej.“

Jordan stiskl rty k sobě a přikývl. Zhluboka se nadechl a podíval se na plátno. 

The Place I Called HomeKde žijí příběhy. Začni objevovat