Nebe bylo místo na zemi. Když na něm Nova seděl uprostřed pastviny uprostřed ničeho s prsty vpletenými do jeho vlasů, byl o tom Jordan přesvědčený. Líbal ho na rtech, tentokrát to bylo ale jiný, než když se na něj vrhnul na chodbě. Nikam nepospíchali, i když byl čas neúprosný a pomalu jim docházel. Nezáleželo na tom. Svět kolem existoval, ale oni dva v tu chvíli byli nedotknutelní.
Tuhle stránku Novy neznal, ale už teď se mu líbila stejně jako všechny jeho ostatní.
Jordan držel blonďáka za úzký pevný pas. Oba měly horkou kůži, kterou příjemně chladil letní vánek. Když se ale boky zhoupnul proti němu, připadalo mu, že teplota kolem nich se zvednula aspoň o deset stupňů. Nedokázal to ovládat, potichu mu spokojeně zamručel do rtů.
Jenže do toho se ozval ještě jinej zvuk. Kterej do scénáře nepatřil a vyšel zpoza Novových zad. Jordan pootevřel jenom jedno oko, aby se mu mohl podívat přes rameno a v ten moment skoro vyskočil z kůže, když zjistil, že je jenom z pár metrů pozoruje obrovská kráva.
Ztuhnul, načež se od něj Nova odtáhnul a zmateně se mu podíval do tváře. Potom následoval dráhu jeho pohledu a ohlédl se za sebe.
Jordan jenom koutkem oka postřehl, jak se ušklíbl. Nic neřekl. Vstal a při tom chytil Jordana za ruku. Když kudrnatému chlapci došlo, co se chystá udělat, patama se zapřel do země.
„Ale no tak, nic ti neudělá, přísahám.“
„Novo, jedinej směr, kterým se teď momentálně hodlám pohnout je dozadu,“ zamumlal přiškrceně a při tom nedokázal spustit pohled z flekaté krávy.
„Neboj se, slibuju, že se nic nestane,“ řekl s pobaveným úsměvem na rtech.
„Jak to můžeš vědět? Vidíš tomu zvířeti do hlavy?“
„Skoro jo. Vyrůstal jsem s nima.“ Pokrčil rameny.
Jordan těžce polknul. „Jestli mě nabere . . . “ Tak jsem aspoň umřel tady s tebou.
„Nenabere, tak dělej vstávej.“ Znovu ho zatáhnul za ruku. Tentokrát se Jordan doopravdy pohnul, i když trochu křečovitě. „Jenom nedělej žádný prudký pohyby.“
Jordan trhavě přikývl. Měl rozšířené oči a dělal mravenčí krůčky. Vůbec se mu nechtělo. Nova ho skoro k té krávě musel táhnout. Připadal si trochu jako koule na noze.
Jordan se na chvíli nechal rozptýlit. Podíval se dolů na jejich spojené ruce a vzpomněl si na to, jak mu Nova řekl, že se rozhodně za ručičky po ranči vodit nebudou. Když se podíval zpátky nahoru, Nova už natahoval svou volnou ruku k té krávě. Nejdřív jí nechal, aby mu ji očuchala a potom ji pomalu pohladil po čele. „Vidíš? Vůbec nic ti neudělá.“ Otočil se na Jordana a chlapecky se usmál. Jako kdyby byl doopravdy šťastný. V tu chvíli si uvědomil, jak moc to tu musel milovat a o trochu víc chápal, proč ho tu už od začátku nechtěl. Nedovolil by, aby mu někdo zničil jeho malý ráj. „Teď ty.“
Jordan musel za sebou několikrát rychle zamrkat. Potom zavrtěl hlavou.
„Panebože, nebál ses poprat s pěti týpkama, ale bojíš se krávy, která prostě . . . stojí?“
„Jo, přesně,“ odsouhlasil. „Prosím, nenuť mě to udělat.“
„Říkám ti, že to bude v pohodě.“ Nova za jeho ruku zatáhnul a Jordan se mu automaticky snažil vysmeknout. Při tom se prudce pohnuly a kráva se sebou trhnula. Jordan se skoro pochcal strachy a svezl se na zadek. Co přišlo ale potom bylo daleko horší. Ta kráva se pohnula dopředu a Jordan zapomněl na to, jak se vlastně ovládaj končetiny nebo plíce. Strnule seděl v trávě, zatímco k němu kráva přišla a natáhla k němu hlavu. Dýchla mu do obličeje až se mu rozvířily vlasy.
Potom vyplázla jazyk a dlouze mu olízla tvář.
ČTEŠ
The Place I Called Home
JugendliteraturJestli tu bylo něco, co Nova fakt neměl rád, tak to byli měšťáci a lidi, co upozorňovali na jeho neobvyklý jméno. Jordan byl oboje. Jenže ten bude celý letní prázdniny bydlet v pokoji vedle něho a musí se s ním naučit vycházet, aby práce na farmě od...
