Trochu to přehnali. Bavili se až moc na to, že ráno je zase čekala práce.
Jordan trochu litoval, že se rozhodl Calumovi pomoct s koněma. Šlo mu to pomalu, protože se cítil jako kdyby ho ve spánku přejel buldozer, jenže Calum ho vůbec nešetřil. Dokonce mu řekl, že to má brát jako životní lekci a příště se tak nezřídit. Svoji část boxů měl vykydanou dřív, takže když odcházel, ještě mu připomněl, že si to přijde zkontrolovat, jestli něco neodflákl.
Novu neslyšel přicházet, ale když si všiml, že stojí jenom kousek od něj a pozoruje ho, skoro si vidlema propíchl nohu, jak se lekl. „Do prdele,“ zanadával a dramaticky se chytil za hruď.
Nova se s rukama v kapsách ušklíbl. „Chceš jít se mnou do stodoly?“
Jordan se na něj chvíli zůstal jenom tupě zírat. „Co tam?“
„Schovat se před Calumem,“ řekl bez kontextu.
Jordanovi se zmateně zkřivil obličej. „Proč se máme před ním schovávat?“
„Protože za půl hodiny přijde s tím, že je ještě něco na práci, co by klidně ještě měsíc nebo klidně dva počkalo, ale donutí nás to udělat dneska, aby nám bylo blbě ještě víc a poučil jsme se ze svých chyb.“ Soudě podle toho, jak ho ke konci věty napodobil—a že to bylo celkem přesný—Jordan usoudil, že to nebylo poprvé, co by něco takového udělal a že by Novovi měl věřit.
„Musím to tady ještě dodělat.“
„Fajn, tak pak přijď. Po žebříku nahoru.“
Jordan přikývnul, načež Nova zase odpochodoval.
Dva poslední boxy si pospíšil. Stálo ho to všechnu sílu, a i vůli se nepozvracet, ale v momentě, kdy viděl Novu ležet na slámě se zavřenýma očima, věděl, že se to vyplatilo. Ruce měl za hlavou a překřížený nohy. Neměl tušení, jestli spal, ale pro jistotu se snažil bejt, co nejvíc opatrnej, aby ho neprobudil. Lehl si vedle něj a propletl si prsty na břichu. Zůstal zírat do stropu.
„Přemýšlel jsem,“ zamumlal z ničeho nic Nova.
„Docela nebezpečný.“
„Myslíš, že mi máma dovolí koupit si pštrosy?“
„Dobře, už nikdy nepřemýšlej.“
„Ne, poslouchej. Je to perfektní plán. Chci pořádat závody na pštrosech. Myslím si, že by to tady v okolí mělo úspěch. A ne jenom tady, celonárodně.“
Jordan si docela živě dokázal představit, jak Nova po ranči jezdí na pštrosech. „Je to vůbec povolený? Není to týrání zvířat?“
„To jsou detaily, co by se dořešili potom.“
Jordan se nejdřív pobaveně usmál, ale ve chvíli ticha si na něco vzpomněl. „Proč už nemůžeš jezdit na koních?“ Dřív, než Jordan tu otázku dokázal pořádně promyslet, prostě ji řekl nahlas. Nova se tomu tématu celou dobu vyhýbal. Jasně mu dal najevo, že se o tom nechce bavit, ale teď už jsou mnohem dál, než byli předtím. Stejně toho trochu litoval.
Nova se nepohnul, nic neřekl, neotevřel oči. „Mám strach. Mýho prvního koně, Binga, jsme museli nechat utratit, protože se mnou spadl na zablácený cestě, když se splašil. Skoro mi rozdrtil pánev, protože mě zalehl a kvůli zlomený noze se nedokázal zvednout. Praštil jsem se do hlavy a omdlel, takže si z toho nic moc nepamatuju, ale Calum nás našel až za hodinu.“
Jordanovi se udělalo trochu mdlo.
„Byla to moje chyba. Calum mi v ten den říkal, že nemám jezdit daleko, protože má být bouřka. Neposlechl jsem ho a Bingo na to doplatil.“
„To je mi líto,“ zamumlal Jordan. Chtěl to vědět, proto se ho ptal, ale v závěru ani nevěděl, co by na tohle vůbec měl říct. Myslel si, že správná odpověď ani neexistovala.
„Nejde ani o to, že bych se bál jezdit kvůli sobě. Jo, kurva to bolelo, ale nedokázal jsem se nikdy zbavit strachu, že by se to mojí vinou mohlo stát dalšímu koni. A když nevěříš sobě, koně to cítěj.“
Nechtěl mu dávat rady, tak radši mlčel. Dokázal si představit, jak špatný to muselo být, aby někdo jako Nova se rozhodl skončit s tím, co bylo skoro podstatou tohohle místa.
„Víš, fakt jsem nečekal, že tu budeme probírat moje životní traumata. Doufal jsem spíš v to, že ze sebe strháme oblečení a natočíme domácí porno.“
Ta vážnost situace byla najednou pryč. A Jordan trochu věřil tomu, že už ho to trápilo o něco míň, ale nemyslel si, že to bylo něco s čím by se člověk dokázal někdy úplně vyrovnat.
„Takže ses nechtěl schovávat před Calumem?“
„Jsi tak naivní,“ pronesl dramaticky. Otevřel oči a s úšklebkem se na Jordana podíval. „Calum dávno ví všechny moje schovky. Což mi připomíná, že bych si asi mohl najít nějaký nový.“
„Takže jsi mě sem vlákal jako nějakej úchyl?“
Nova jenom pokrčil rameny a při tom se nepřestával chlapecky usmívat.
Jordan se na něj chvíli jenom díval. Myslel na to, že Nova byl fakt nádhernej. Potom se převalil na bok a přitiskl se mu ke rtům. Nejdřív pomalu, pořád si ještě zvykal. Nova k němu ale natáhl krk a polibek prohloubil. Chytil ho za temeno hlavy a přitáhl si ho blíž. Nedokázal vypnout a jenom si to užívat. Myslel jenom na to, že si musí zapamatovat každou sekundu, aby nikdy nezapomněl, protože věděl, že tohle nebude navždycky. Zbejvá mu už jenom chvíle.
„Potřebuju Beau natřít boudu,“ ozvalo se zezdola.
Jordan instinktivně trhnul hlavou dozadu, ale Nova si ho přitáhl zpátky. „Prostě ho ignoruj.“
„Vím, že jste tady,“ pronesl Calum autoritativně.
Tentokrát se Nova odtáhnul a otráveně převrátil očima. „Skvělý a nemůžeš nás tady nechat?“
„Ne. Jestli neslezeš do pěti minut, tak mámě řeknu, aby ti strhla něco z výplaty.“
ČTEŠ
The Place I Called Home
Teen FictionJestli tu bylo něco, co Nova fakt neměl rád, tak to byli měšťáci a lidi, co upozorňovali na jeho neobvyklý jméno. Jordan byl oboje. Jenže ten bude celý letní prázdniny bydlet v pokoji vedle něho a musí se s ním naučit vycházet, aby práce na farmě od...
