Dangerous Princess

56. Break the rules

Z pohledu Faith:

Zastavila jsem auto na příjezdové cestě u Justinova domu. Vyhlížejíc ho z okénka jsem netrpělivě bubnovala konečky prstů o volant. Ještě nikdy jsem nebyla před žádnou adrenalinovou vyjížďkou tak moc nervózní. Jistě; většinou se jedná o krádeže nebo závody, kdežto tohle je jako akce na život a na smrt. Zachránit Izabellu je jediné, na čem v tuhle chvíli záleží.

Zkontrolovala jsem zadní sedadlo, kam jsem položila svůj kufr plný zbraní. Je to poprvé, co jsem ho s sebou vzala úplně celý. Kdoví, co všechno se nám bude hodit.

Ve zpětném zrcátku jsem zachytila svůj odraz a nemohla od něj odtrhnout zrak. Celá v černém, mikina s kapucí, rozpuštěné a zároveň rozcuchané vlasy. Jen stěží by se dalo uvěřit tomu, že jsem bývala i tou starou populární Faith s vysokými podpatky a přehnaně rudými rty.

Dveře od Justinova domu se otevřely a na jejich prahu se objevili on i jeho matka. Už od pohledu šlo poznat, že se o něčem dohadují. Zatímco Justin se očividně snažil udržet nervy na uzdě, tak ona neustále vyhazovala rukama do vzduchu.

Pokusila jsem se odezírat ze rtů, ale bylo to marné. Co když mu říká, aby se ode mě držel dál? Třeba si myslí, že pro něj nejsem dost dobrá. Vzhledem k okolnostem bych se tomu ani nedivila. Nedávno se vrátil domů s modřinami po těle a jizvou na tváři, možná za to jeho máma vinní mě.

Jakmile si Justin všiml auta, vykročil mým směrem. Ignorujíc její varování nasedl do auta a pokynul mi, abych nastartovala motor.

Na malý moment jsem na něj váhavě upírala zrak. „Nemusíš to dělat," už poněkolikáté jsem mu připomněla, že tohle není jeho boj.

S hlubokým povzdechem sebou hodil o sedadlo. „Nezačínej s tím zase,"

„Myslím to vážně, Justine," natočila jsem se k němu, abych mu lépe viděla do tváře. Koutkem oka jsem zahlédla jeho mámu, jak zdrceně stojí před domem a dívá se naším směrem. Určitě mě nenávidí. „Nechci, aby se ti něco stalo."

„Nic se mi nestane," podrážděně odsekl, „tak už jeď."

Jeho nepříjemný tón hlasu jsem brala jako znamení, že nemá cenu se o tom dohadovat. Nad jeho paličatostí jsem krátce pokroutila hlavou, a poté otočila klíčkem v zapalování.

Za jízdy jsem zavolala Twistovi a společně jsme se domluvili, kde se střetneme.Byla jsem překvapena, že jsme se na něčem shodli během chvilky. Na konci města se kolem nás prohnalo černé porsche a mně bylo hned jasné, kdo v něm sedí. Přidala jsem plyn, snažíc se s Twistem držet krok.

Mezi mnou a Justinem panovalo hrobové ticho, ani jeden z nás neměl co říct. Oba jsme se ponořili do svých myšlenek. Neměla jsem ponětí, jak se přes McCurryho dostaneme k Izabelle, ale zkrátka jsem věděla, že jí musím pomoct. Dostala se do toho úplnou náhodou, stejně jako Justin je v tom nevinně. Moje vlastní problémy jim ubližují, ničí jim život. Nenávidím se za to.

Po pár hodinové jízdě Twist odbočil k čerpací stanici. Nebýt jeho, tak bych si ani nevšimla toho, že mám poloprázdnou nádrž. Zajela jsem k volnému místu na benzinové pumpě, a poté vystoupila z auta. Justin udělal totéž, a zatímco já jsem naplnila celou nádrž, on se pustil do řeči s Floresem.

U pokladny jsem zaplatila určitou částku a úspěšně ignorovala zvláštní pohled mladíka za kasou. Byla jsem si plně vědoma toho, že vypadám, jako bych se chystala jít vykrádat banky po okolí.

Venku jsem se přidala do kroužku, v němž postávali všichni kluci kromě Twista. Vůbec mi nevadilo, že jsem mezi nimi jediná holka. Za ten čas už jsem si zvykla, dokonce se mi to i líbí. Samozřejmě bych byla mnohem radši, kdyby tady s námi byla i Jazmyn, ale v tuhle chvíli nemám čas na tím truchlit.