Dangerous Princess

31. You can't lose something you never had

~ Část je věnovaná Kataríně :)

Z pohledu Justina:

Nerozuměl jsem ničemu, co se kolem mě dělo. Přál jsem si, aby to byl jen pouhý sen, ze kterého se probudím a budu si přát zapomenout. Věděl jsem, že jakmile nastoupím do vlaku, kde se odehrává Alfredův styl života, nevzejde z toho nic dobrého, ale Benson byla poslední, koho bych tady čekal. Jako by nestačilo, že se vydávala za svou sestru. Vlastně nikdy nepochopím, čeho tím chtěla docílit.

Doposud jsem neměl ani páru o tom, kdo vlastně je. Jasně; vždycky jsem ji považoval za namyšlenou arogantní princeznu, ale nikdy jsem nebyl schopný pomyslet na to, že někdo jako ona dokáže...tohle. Když jsem viděl její pohyby, bylo to, jako by přesně věděla, kam se dotyčný chystá udeřit. Vždycky jsem ji měl za tu, která se bojí do něčeho bouchnout jen proto, aby si nezničila svou manikúru.

Spletl jsem se. Ta holka má mnohem víc tváří, než kdokoliv jiný. Její herecké nadání je něco, co by ostatní mohli považovat za dar od Boha, ale v jejím případě je to jen pomůcka k tomu, jak si zajistit popularitu ve všech ohledech. Lidi ze školy ji mají za tu neoblíbenější holku, ke které vzhlížejí. Jako Izabella pro mě byla někým jedinečným, nenahraditelným. A podle toho, co si o ní myslí Alfredo, je v jeho světě považována za někoho, koho bych se měl bát. Je tak falešná až to bolí.

Jedním z největších překvapení pro mě určitě bylo to, že přišla s Jaxonem. Ani jsem nevěděl, že se znají. Málem jsem vyletěl z kůže, když se do mě začal navážet. Během toho, co mi po dlouhém boji vrazil do čelisti, jsem pochopil, že ta holka, kterou drželi v zajatí, byla Jazmyn. Nemůžu uvěřit tomu, že si doopravdy myslel, že s tím mám něco společného.

Možná se všichni tři vzájemně nemáme rádi, ale nikdy bych neudělal něco, čím bych ji dostal do nebezpečí. Je to šílený, protože oni se do nebezpečných situací vlastně hrnou dobrovolně. Nechápu, jak můžou oni i Benson dělat to samé, co Alfredo. Vždyť ani nejsou dospělí a navíc je to jako zahrávat si s ohněm. Jako by si nikdo z nich nevážil života. Riskovat svůj život, mít tajemství a to všechno jen pro prachy?

Jediné, co teď právě cítím, je nenávist. Žádné další pocity nejsou důležité, protože se mnou zlost cloumá natolik, že bych byl schopný prorazit zdí. Může za to Benson a její lži. Kdybych nebyl kretén a všiml si toho už dřív, mohl jsem ji zastavit. Nemusel bych si připadat ponížený kvůli tomu, jak se mnou vypekla tím, že napodobovala Izabellu. Nemusel bych vědět nic o jejím největším tajemství, které bych býval radši ani nezjistil. Nemusel bych ji nenávidět...

Ve chvíli, kdy mě uviděla a rozhodla se předstírat, že se nic neděje, jsem začal dělat totéž. Přestože ve mně doslova vřela zlost, ovládl jsem se a nevytřískal z ní duši. Myslím, že bych mohl opomenout to, že je holka. Tak či tak, umí se prát líp než dvoumetrový chlap s kopou svalů.

Byla celá v černém, což pro mě byl nezvyk. Dokonce i bez podpatků a tuny make-upu. Přesto se ale ani zdaleka nepodobala té holce, o které jsem si myslel, že je její sestra. Už nikdy nebudu pochybovat o tom, že se za nejhezčími úsměvy schovávají ta nejhlubší tajemství.

Když jsem řekl, že ji odvedu za Twistem, myslel jsem to vážně. Sice s tím polovina mě nesouhlasila, ale chtěl jsem to udělat. Slyšel jsem svůj vnitřní hlas, jak ke mně promlouvá, abych to nedělal. Přece jsem se chtěl od takových sraček držet co nejdál. Jenže touha po pomstě někdy bývá silnější.

„Jsi si tím jistý?” Alfredo mi věnoval nejistý pohled. Nevím, co s ní mají v plánu, ale nebudu se tím zatěžovat. Ukážu jí, že i já dokážu rozehrát jednu z těch nesmyslných her, kdy pokaždé někdo klesne ke dnu. Jednou musel přijít čas na to, aby to byla ona. Ne já, Jaxon ani Jazmyn. Jenom ona.