BTS oneshot

59. DRUHÁ ŠANCE pt. 3

Yoongi

Yoongi: Kde jsi do hajzlu tak dlouho?!

Jimin: V letadle. Ještě nás nechtějí pustit. Venku to prý nevypadá dobře.

Yoongi: Jako fakt? Copak to nemají ošetřené? Jestli se ti něco stane, celá tvá ochranka poletí!

Vztekle máchnu telefonem ve vzduchu a pak se raději napiju panáka své whiskey. Až dorazí Jimin, žádného si dlouho nedám. Nemá moc rád, když piju, i když proti tomu nikdy nic nenamítal.

Jimin: Posily dorazily. Už vystupujeme.

Yoongi: Tak je popožeň. Chci být v tobě.

Jimin: Prase!

Zasměju se a vyklopím do sebe zbytek whiskey. Prázdnou skleničku dám do myčky a láhev schovám do vitríny v obýváku. Neviděl jsem ho čtyři měsíce a on mě bude obviňovat, že jsem prase. Ani jsem za ním nemohl přijet. Byl neustále v jednom kole. Psal mi, že měl i období, kdy pár dní nespal, jak ho to turné zmohlo nejen kvůli časovému posunu, ale prostě nic nestíhal. Kdybych si za ním ještě zajel uspokojit své choutky, to už bych se jako prase cítil.

Chyběl mi. Byla to opravdu dlouhá doba. Jako by se mi zpomalil čas. Podvědomě tuším, co to pro mě znamená, ale vědomě to nepřiznám.

Zkontroluju jídlo v troubě. Jimin bude mít určitě hlad, až dorazí. Ani nepojede domů, ale kufry mu tam odvezou.

Ještě jsme nikomu neřekli, jaký mezi sebou máme vztah. Všichni vědí, že jsme přátelé a neuniklo to ani pozornosti médiím. Pak tady máme ochranku, která to vědět potřebuje. To je bohužel nutné zlo.

Ale neví o tom nikdo z mých přátel. Hoseok ani Namjoon. A neví to ani Taehyung. Nejlepší kámoš Jimina. Za celý rok nikdo, a to spolu šukáme... no často.

Ale teď bude mít měsíc dovolenou. Na nějakou dobu jede ke své mámě do Busanu, ale potom, až se vrátí, mám v plánu ho vzít někam na odlehlé místo. Do nějaké vily, kde nás nikdo neuvidí a kde budeme chodit pořád jen nazí.

Už je to hodina, kdy Jimin vyjel z letiště. Sleduju sítě, kde bylo na letišti opravdu spousta lidí, kteří čekali, až se Jimin vrátí z turné. V pohodě se dostal k autu, ale začíná mě děsit, že je čím dál slavnější. Ne, že by mě ohrožoval, ale protože se mu může stát to samé, co mně.

Stojím čelem k oknu ve svém bytě a jen scrolluju na Instagramu. Od doby, co mi Jimin řekl, že můj výhled z okna naprosto zbožňuje, nějak si ho víc považuju.

Jeho koncerty měly úspěch. Jde vidět, že ho lidi vážně zbožňují. Znají jeho songy, oblékají se jako on. Opravdu to táhne daleko. Jsem zvědavý, kde všude budou chtít jeho koncerty třeba za pár let. Až bude mít na kontě další alba a možná i vyhranou nějakou cenu. To nás vlastně brzo čeká. A s Jiminem jsme se shodli, že bychom tam zazpívali náš společný song.

Zaslechnu zvuk zámku, tak se ohlédnu. Do pár vteřin stojí Jimin v obýváku s malým kufrem po boku.

„Do háje, seš hezčí, než si pamatuju," vydechnu a přiložím si dlaň k srdci. Jimin se rozesměje a shodí ze sebe bílou koženou bundu. „Chceš opíchat zase u okna? Nebo půjdeme rovnou do ložnice?"

„Cítím jídlo," opáčí.

„Takže mě chceš mučit, chápu," odfrknu, ale jdu mu naproti a Jimin mi nadšeně vyskočí do náruče. „Kurva krásně voníš. Fakt nedáme alespoň rychlovku?"

„Mám hlad," zamumlá a dá mi dlouhou pusu.

Pomalu, abych s ním neupadl, ho nesu do kuchyně a vysadím ho na linku. Vezmu jeho tvář do dlaní a skloním se rty k jeho krku.