BTS oneshot

60. NÁHODA NEBO OSUD pt. 2

Taehyung

„Odpusťte otče, neboť jsem zhřešil," zamumlám ve zpovědnici a pokřižuju se.

„Rád slyším, že se nic nezměnilo," podotkne trochu uštěpačně, tak zakoulím očima.

„Ulehl jsem s mužem, který není můj manžel," vydechnu a poškrábu se na čele.

„Doopravdy Tae?" houkne a já trhnu rameny. „Chtíč? Tomu jsi zrovna ty podlehl? Měl jsem za to, že od tvého bývalého přítele jsi na muže zanevřel."

„Šel jsem za svým srdcem," obhájím se. „Neříkám, že chtíč v tom nehrál žádnou roli, ale zároveň mi na něm záleží."

„Je křesťan?"

„Ne," pousměju se. „Nemá víru. Ale je uchvácený tou mou. Pokouší se mi porozumět."

„Takže to možná nebude takový povýšený manipulátor, jako jeho předchůdce," nadhodí otec Ken.

„Ne, to opravdu nebude," zasměju se. „Líbí se mi. Je moc laskavý a věrný rodině. Má i své zásady, i když si příliš nebere servítky s grázly."

„Nech mě hádat," povzdechne si otec Ken. „Je z oboru tvého otce?"

„I tak se to dá říct," zamumlám.

„A co na to říká on?" nadhodí a já nedopatřením zakoulím očima.

„Otče, mám rád vaše kázání, ale tohle bychom mohli přejít," odvětím. „Musí vám být jasné, že otec z toho radost nemá, ale nenechám se jeho názory ovlivnit. Mám ho rád, ale nebude mi říkat, do koho se smím zamilovat."

„Očividně i ty máš své zásady," řekne otec Ken. „Ale nezapomeň, že rodina je na prvním místě."

„Já vím," opáčím. „A bude to tak i nadále. Obzvlášť, když do ní počítám i Jungkooka."

Otec Ken mi nedá ani žádné rozhřešení. Prostě mě propustil ze zpovědnice s tím, abych nezapomněl na sirotčinec a každý večer se pomodlil.

Vyjdu z kostela a dám ruce od těla, abych se s úlevou protáhl. Tušil jsem, že otec Ken ani Bůh nebudou mít problém s tím, že jsem spal s Jungkookem mimo manželský svazek, ale i tak cítím úlevu.

Zhluboka se nadechnu a překvapeně vytřeštím oči, protože před kostelem stojí Jungkook. Neviděli jsme se jen dva dny a nečekal bych, že ho tady uvidím.

Opírá se o své auto a vypadá jako nějaký nebezpečný ďábel v tom černém oblečení. Navíc má kolem sebe dva bodyguardy. O to víc z něj ta aura vyzařuje.

Usměju se a rozběhnu se za ním. Jungkook se hned odlepí od auta a já mu skočím do náruče.

„Nazdar krasavče," řekne jen a zatočí se se mnou dokola. „Chyběl jsem ti?"

„Jako bys to nevěděl," zasměju se a on mě pustí na zem. „Včera jsem ti to přece psal."

„Proto jsem tady," odvětí s úsměvem. „A beru tě na kávu."

„Ty víš, jak na mě."

„Takhle brzo po ránu navíc v neděli," ušklíbne se a otevře mi zadní dveře do auta. „Káva je nutnost."

Nasednu do auta a Jungkook mě ihned následuje. Jeho dva bodyguardi si sednou dopředu a nejspíš už vědí, kam přesně mě chce Jungkook vzít, protože bez ptaní vyrazí.

„Chtěl jsem tě včera vzít na večeři, ale s Namjoonem jsme trávili celý den u počítače," vydechne Jungkook a pak mi podá hnědou složku s nějakými papíry.