Kate

První část - Schopnosti: Schopnosti - 18. kapitola

Probudila jsem se a přitom mě trochu bolelo tělo. Tohle bylo poprvé, co jsem se probrala z jednoho ze svých zvláštních snů, protože jsem chtěla. Hned další den jsem o svých snech pověděla o Annie. Ona byla jediná, kdo o mých snech věděl naprosto všechno. Zároveň mi s tím nemohla nijak poradit, protože byla mudla.

„Pověz o tom někomu," radila mi, zatímco přecházela po pokoji sem a tam. Byla to jediná rada, kterou mi mohla dát. „Řekni o tom nějakému profesorovi, jakémukoliv. Vždyť ve snu si skoro nechala zmizet Valerii. Tady už to začíná být nebezpečné. Co kdyby se ti to povedlo? Sice Valerii moc nemusím, ale nechat někoho zmizet, to už je moc."

„Mám to pod kontrolou," namítla jsem. „A přišla jsem k tobě spíš kvůli tomu druhému snu."

Annie se posadila vedle mě na postel. „To může být jenom náhoda. Ve filmech se kolikrát objeví nějaký dvojník."

„Jenže tam většinou znají svoji rodinu. Copak to nechápeš?" vyhrkla jsem. „Jestli narazím někdy někde na někoho, kdo je mi dost podobný, tak je šance, že je to můj příbuzný."

Annie se na mě nechápavě dívalo a potom vyvalila oči. „Ty myslíš...Ty myslíš, že Harryho máma je tvoje příbuzná?"

„Možná," potvrdila jsem.

„Jakože ona je tvoje máma a Harry tvůj brácha."

„Možná," pokrčila jsem rameny. „Já nevím. Tohle všechno jsou jenom domněnky."

„Ale nemuselo to tak být. Třeba to zrcadlo ukazuje budoucnost. Bylo tvoje a Harryho starší já. Třeba se v budoucnosti vezmete a tamto byli vaše děti. Sama jsi říkala, že ten chlap vypadal jako Harry."

„Jo, až na ty oči. Harry je má úplně stejné jako já a ten chlap tam měl hnědý oči. Připadají ti moje oči hnědé?"

„Tak měl třeba kontaktní čočky. Nebo se mu někdy v budoucnu stane nehoda s lektvarem a on bude od té doby mít hnědé oči. Nebo se stane něco jiného, co mu změní barvu očí. Já nevím, co bude, do budoucnosti nevidím, na rozdíl od toho zrcadla."

Povzdechla jsem si. „Ještě máš nějaké teorie?"

„No, ještě mě napadlo, že si nějak přicestovala časem z minulosti a ve skutečnosti jsi Harryho máma."

„To už byla lepší ta teorie se zrcadlem budoucnosti."

Dál už Annie naštěstí žádnou novou teorii nevymyslela. Zbytek svátků jsem strávila v klidu, nic zvláštního se nestalo. To až po svátcích se mi opět zdál jeden z divných snů.

Nejdříve se mi zdály takové normální blbosti, za které může Annie s těmi svými teoriemi. Nejdřív byl Harry můj manžel pak syn a potom znova manžel. Přitom jsem tam Harrymu pokaždé řekla, ať uklidí kuchyň a nečte si pořád. Když byl manžel, tak si četl noviny, a když byl můj syn, tak si četl časopis o famfrpálu. Nakonec se tam objevil Ron se svou manželkou, což byla profesorka McGonagallová v květovaných šatech.

Potom se mi teprve objevil ten divný sen. Harry seděl v místnosti se zrcadlem a díval se v něm na svou rodinu. Tentokrát seděl na zemi a tu podivnou deku, kterou měl předtím přes sebe přehozenou, nyní válel po zemi. I rodina naproti němu seděla. Matka měla položenou hlavu na rameni svého muže. Dnes držel spící miminko otec a o matku se opíral malý Harry. Už si s ničím nehrál, jenom koukal se svými rodiči na Harryho.

„Zase ses na ně přišel podívat Harry?" Harry ihned vyskočil a ohlédl se. Ze tmy se vynořil Albus Brumbál. Stejně jako Harry jsem ho lekla. Harry se bál, že bude mít problémy z toulání se po večerce. Já jsem se bála, že mě uvidí v tomto průhledném stavu, ale pak jsem se uvědomila, že je to dost nepravděpodobné.