Kate

Čtvrtá část - Když smrt přichází: Výběr šampionů - 66. kapitola

Následujících pár týdnů se z toho nepoužívaného kabinetu v šestém patře stala jakási klubovna bilokantů a jejich přátel. I když je fakt, že moji přátelé tam moc času netrávili. Ronovi se moc nelíbilo se tam potkávat se Cedricem, protože mu ještě pořád neodpustil tu prohru ve famfrpálu. Harry možná taky, ale ten se k tomu moc nevyjadřoval, a Hermioně neschvalovala to toulání se po večerce. Takže především jsem se tam scházela jenom s Alice. Cedric býval víceméně doprovod pro Alice, protože byl prefekt a měl večerku posunutou, takže častokrát kryl Alice, když se vracela na kolej. Někdy jsem s nimi šla i kousek já, protože jsem si půjčovala od Harryho jeho Pobertův plánek. Akorát jsem musela vyřešit, že musel být taktéž pro ostatní neviditelný stejně jako já v ten moment. A pak jsem se musela neustále zjevovat a zase zneviditelňovat, což bylo otravné, ale zároveň to bylo takové cvičení.

Což byl i víceméně účel našich srazů. Bavili jsme se, probírali bilokantství a občas i něco zkoušela. Náš opuštěný kabinet se proto zdál ideální. Nikdo tam nechodil a byl tam krb, takže se s námi mohla spojit i Elizabeth. Nikdy ale nevylezla z krbu, vždy jen nahlížela a udílela rady. Alice tak nikdy nemohla pořádně spatřit, jak vypadají její schopnosti. Ale Elizabeth pokaždé říkala, že to za moc nestojí, její schopnosti jsou nudné. To už i Aliceiny schopnosti byly podle ní zábavnější. Užitečné byly především její léčitelské schopnosti, protože její vize byli značně nespolehlivé. Především to ani nebyly vize, jen občas měla věštecké sny. Kupodivu nenavštěvovala Jasnovidectví, což byla možná škoda, protože Trelawneyová by z ní asi byla nadšená. Anebo možná ne, protože málo předpovídala smrt a neštěstí. Jenom realitu.

Ale abychom se nenudily i přes den, tak nám letos přibylo hodně úkolů. McGonagallová nám to odůvodnila tak, že se máme už teď začít připravovat na zkoušky NKÚ, které nás mají čekat příští rok. Jako bych toho už tak neměla málo. Vzhledem k tomu, že jsem měla loni jako povinně volitelný předmět léčitelství, které letos už nebylo, jsem si musela vybrat jiný předmět. Kluci mě nabádali, že bych si měla zvolit Jasnovidectví, protože tam my bude stačit jenom dostatečně si vymýšlet různé neštěstí. Jenže mě se Trelawneyová nezdála, tak jsem se rozhodla pro Věštění z čísel, místo abych měla pohodu u Trelawneyové.

Takže teď jsem měla další předmět, u kterého jsem ke všemu musela dohnat předchozí rok. Trávila jsem proto čas procházením loňských poznámek Hermiony a snahou o pochopení různých funkcí dřív, než se dostanou ve výuce na řadu takové podivné znaky, kterým se říká derivace a integrály. Nemám ponětí, proč mají v tom názvu „Věštění", když je to především matematika. Útěchou pro mě může být, že je to předmět, který by měl být užitečný v lektvarech. Alespoň tak mi to řekl Snape. První týden školy, kdy jsem měla do pátku na výběr, se o tom nějak dozvěděl i on. Měla jsem tam zůstat ještě chvíli po hodině, kdy se mě napřed zeptal, jestli už jsem si nějaký předmět vybrala. Jakmile jsem přiznala, že ne, tak mi doporučil právě Věštění z čísel. Podle něj jsou později užitečné při pokročilém studiu lektvarů, kvůli různým výpočtům poměru přísad. Nějak automaticky předpokládal, že budu chtít později pokračovat v pokročilém studiu lektvarů, v čemž měl tedy pravdu. Takže jsem dala na jeho radu.

Ale nejzajímavější událost se měla odehrát v období Halloweena. A teď nepočítám svoje narozeniny. Několik dní předtím se objevila na vývěskách zpráva, že ostatní školy účastnící se turnaje přijedou v pátek. Pro nás to taktéž znamenalo, že nám bude zkrácena hodina lektvarů, což ostatní oslavovali a mě jednou to zklamalo.

Ve škole ale příjezd ostatních účastníků vyvolával všeobecné nadšení. Vzrušeně se debatovalo o tom, jaké jsou ty ostatní školy a především kdo asi bude naším šampionem. K mému překvapení lidé častokrát tipovali Cedrica Diggoryho, především ti mrzimorští. Prakticky celá jeho kolej podporovala jeho. Já bych spíš tipovala někoho z posledního ročníku, protože ti by měli být přece nejlepší. Ale konkrétně jsem nikoho z posledního ročníku neznala, takže jsem nemohla tipovat.