Kate

Třetí část - Z(a)tracená rodina Blacků: Famfrpálové finále - 57. kapitola

Následující den jsem se strachovala nad tím, že se za mnou objeví McGonagallová s tím, že mám jít za ní do ředitelny. Vím, že to je absurdní a že se jen zbytečně stresuju. Obzvlášť na hodině přeměňování, kdy mám neustále pocit, že mě propaluje pohledem a vidí mi do hlavy, že jsem to byla já. Ale pokaždé při takové myšlence jsem si řekla, že to není pravda a snažila jsem se rozptýlit svoji pozornost. Tohle nebylo poprvé, co jsem něco provedla, ale bylo to poprvé, kdy mi vážně hrozilo nějaké vyloučení. Jindy bych za nějaké toulání se po večerce schytala akorát školní trest, jenže tentokrát jsem byla podmínečně vyloučena a navíc jsem provedla něco, co ještě v historii nikdy nikdo nezkusil anebo se to aspoň nedostalo na veřejnost.

Ale zatímco já jsem se strachovala, tak pro spoustu lidí to byla příležitost k teoriím, kdo jen to mohl být. Alespoň se tím přetloukl náš výlet do Itálie. Pro některé, konkrétně pro Freda a George, to ale byla výzva, jak se tam dostat také.

„Tak to vzdejte, ať to byl kdokoliv, tak ho těžko napodobíte," poznamenala jsem směrem k nim jeden večer ve společenské místnosti, kdy nad tím živě debatovali. Chvíli zvažovali vletět tam oknem, ale to zamítli, protože by byli moc nápadní.

„Nemůžeme, takhle utrpěla naše čest," odvětil George.

„Musíme to něčím přebýt..." zamyslel se Fred.

„Jsem vážně zvědavá, co vymyslíte. Ale dám vám malý tip. Neplánujte to ve stejné místnosti, kde je i Percy," ušklíbla jsem a podívala jsem se k jednomu stolku, kde seděl Percy nad úkoly a snažil se předstírat, že neslyší dvojčata, přesto po nich občas házel nespokojené pohledy.

George se podíval tím směrem. „Hmm, asi budeš mít pravdu. Nechci, aby nám to mamka zatrhla dřív, než to vůbec stihneme vymyslet."

„Ale za tuhle radu ti seženeme lístky do první řady, ať provedeme cokoliv," slíbil mi Fred.

„Och, jaká čest pro mě," pousmála jsem se a pak jsem sklonila hlavu k papíru, který jsem držela v rukách a od jehož čtení mě vyrušil rozhovor dvojčat. Dopis byl od Annie, které jsem už tenhle týden stihla napsat o svém výletu do Itálie i o vloupání do ředitelny a jeho následcích a od které mi dnes přišla odpověď.

Ahoj Kate!

Holka, řeknu/napíšu ti, že ty tam vedeš pěkně divoký život. Oproti tomu asi moje rande s klukem z vedlejší třídy a čtyřka z fyziky asi neobstojí. I když Marc je úžasný, bezvadný, pozorný, milý, hodný, pěkný, nádherný... doplň si všechny kladné přívlastky, jaké na světě existují. Zkusím někdy splašit někde jeho fotku, ať víš, jak vypadá.

Dobře, ale dost o mě, zpátky k tobě. Na tu Elizabeth začínám žárlit. Řekni jí, že u tebe je místo starší blonďaté kamarádky, která tě bude dostávat do problémů, je už obsazené. I když já tě nedostávám do problémů, ale jestli chceš, tak na tebe v létě hodím krádež nějaké pěkné rtěnky. Ale teda žárlím i na tebe. Já chci taky do Itálie!!! Pláže, teplo, sluníčko, zmrzlina, pizza, italští opálení kluci... Ech, ne, teď mám Marca, tak se budu hlídat. Takže zase zpátky k tobě. Doufám, že si uvědomuješ, že po tobě budu chtít podrobný popis toho, jak vypadá ten tvůj James a jak líbá, protože jinak ti nedám chvíli klidu.

Ale mám jednu otázku – co Harry? Myslela jsem si, že tvoříte tak trochu neoficiální pár. Podle mých informací, které pocházejí od Hermiony (neboj, pomlouváme tě jenom v každém druhém odstavci), si o vás všichni obecně myslí, že něco mezi vámi je a že všichni (které zajímáte, těm z posledního ročníku asi budete ukradení) jenom čekají, kdy to bude oficiální. Takže jak to s ním máš?