Kate

Čtvrtá část - Když smrt přichází: První úkol - 69. kapitola

A/N Někdo by mi měl vážně tu klávesnici po 4000 slovech zabavovat. Opravdu. Za 41 minut mi zvoní budík.

Zároveň se omlouvám za případné chyby a překlepy, přeinstalovala jsem Windows, nainstalovala nové office a ještě jsem se s nimi neskamarádila. Nebo spíš oni neznají český slovník a tak nehledají chyby a překlepy.

Jak čas běžel, tak se blížil první úkol v turnaji tří kouzelníků. Normálně by mi to nijak starosti nedělalo, ale vzhledem k tomu, že Harry se měl účastnit, tak jsem se začínala obávat. Potom i trochu o Jamese, ale ten se narozdíl od Harryho přihlásil dobrovolně. Ale Cedric mi vůbec starosti nedělal. Mohl by se při tom úkolu zranit nebo zabít a mně by to bylo jedno. Zasloužil by si to za to, jak se choval.

Tváří se jako ten správňácký kluk, hrdina dne, a pak pomlouvá ostatní za zády. Od té doby, co jsme na něj a jeho kamarády narazila na chodbě, jsem s ním nepromluvila. Ono stačilo když ti jeho kamarádi občas citovali Harrymu úrvyky z článku od Holoubkové. Cedric teda u toho nikdy nebyl, ale i tak je na vině, protože to jsou jeho kamarádi.

Ale i bez nich by se drby šířily dál Bradavicemi. Nikdy jsem si neuvědomila, jak velcí jsou všichni na škole drby. Nejspíš to bylo proto, že o mě osobně se nikdy moc takhle nešeptalo. Tedy v prvním ročníku jsme se ocitli tak trochu na černé listině, když se nám povedlo připravit během jedné noci Nebelvír o hodně bodů, ale to bylo jenom v rámci Nebelvíru. Pak ještě o rok později byl na černé listině Harry, když ho podezřívali, že je Zmijozelův dědic, jenže tou dobou jsem se pro změnu já moc s Harrym nebavila, takže jsem to nevnímala. Ale teď jsem očividně ta, která chodila s Harrym, ale dala jsem mu asi kopačky kvůli Jamesovi.

I když abych to uvedla na pravou míru, tak jsem se jednoho večera svěřila Levanduli a Parvati, což v překladu znamená, že mě podrobili důkladnému výslechu hned poté, co se dozvěděli o mé veřejné líbačce. Takže jsem je ujistila, že jsem s Harrym nikdy nechodila a jenom jsem se párkrát líbala s Jamesem. Od té doby spoléhám na to, že to roznesou dál. Ale i tak jsem neušla narážkám od Freda a George, kteří začali zvažovat, že když budu přes léto jejich nová mladší ségra, tak že by si měli Jamese proklepnout. V tom jsem je podpořila, už jenom z toho důvodu, že bych to chtěla vidět. Fred a George jsou rozhodně nepřekonatelní v žertovných předmětech, ale představa těch dvou, jak stojí proti bilokantovi Jamesovi, který ovládá lidské mysli, byla docela směšná. Zatím stále čekám, kdy něco takového podniknou.

Mezitím pomáhám Harrymu s jeho přípravou na turnaj. Hermiona ho učí kouzla a já ho nutím každé ráno se mnou běhat. V posledních dnech jsem na něj trochu tvrdší, protože i Cedric mívá ve zvyku běhat, a tak vždycky přidám, jakmile ho zahlédnu. Harry proto začíná zvažovat, že nějak pomůže Cedricovi, abych mu odpustila a přestala na něj být naštvaná.

Jednou z dobrých zpráv bylo, že se Harrymu povedlo promluvit si se Siriusem. Napřed tedy poslal Harrymu záhadnou zprávu, ať je v noci sám ve společenské místnosti. Tou dobou jsme ještě nevěděli, co plánuje. Zkoušela jsem se proto spojit jednoho večera s Elizabeth, ale ta taky nevěděla, co tím myslí, protože s ním není v přímém kontaktu. Dorozumívá se s ním prý přes dopisy. Maximálně její mamka by asi věděla víc, ale to by bylo moc zdlouhavé. Nakonec se stejně ukázalo, že to bylo jenom prosté spojení letaxem, jak nám řekl následujícího dne u jezera. Následně nám také řekl, co bude náplní prvního úkolu, jak zjistil od Hagrida předchozí večer.

Od té doby jsme začali pátrat v knihovně po knihách o dracích, jenže nikde jsme nedokázali narazit na jedinou užitečnou informaci. Nejspíš proto byl Harry teď tak zadumaný, když jsme nyní odklízeli knihy zpátky do regálů.