Vysněný kůň

Host

V noci se mi zdál strašlivý sen. Zdálo se mi, že k nám přijel obrovský náklaďák a z něj vylezli silní chlapy a mezi nimi byl Erik! Oni mi chtěli vzít Nebesu! Já jsem jí bránila ze všech sil, ale nešlo to. Stejně mi jí vzali. Ten sen byl hrozný. Nikdy bych to nechtěla prožít.

„Marky," ségra otevře dveře, „hele za chvíli přijede Domča, takže se oblíkej." To mě nakopne. Vylítnu z postele a na sebe hodím blůzu a džínový šortky. Spěchám do koupelny. Bleskově si vyčistím zuby a učešu můj nový účes. Popadnu řasenku, kterou jsme s mamkou koupili. A začnu se zběsile malovat. Otevřu dveře a narazím do brášky.

„Není ti nic." zeptám se. Bráška zakroutí hlavou. Slyším zvuk motorky. Dominik. Běžím ho přivítat.

„Ahoj. Co to, že si přijel?" Dominik, vypne motor a sesedne. Sundá si helmu a rukou si prohrábne vlasy.

„Chtěl jsem tě vidět prcku." Pohladí mě po vlasech. „Kde máš brášku?" zeptá se a rozhlídne se po zahradě.

„Tady jsem." Z domu se vyřítí bráška.

„Čau, kámo." Dominik nasadí typické dětské chování.

„Čau kámo." Opáčí Tom. Dominik do něj schválně strčí. „Au. Co děláš? Chceš pěstí?" Tom zapne pěsti a ožene se po Dominikovi. Ten před ranou uhne a bouchne Tomíka do břicha.

„Tak dost kluci." Zasáhnu do boje.

„Ale no tak vždyť je to jen sranda." Řekne Dominik.

„Já vím, a proto se chci přidat." Zasměji se a stáhnu Tomíka na zem. Otočím ho na záda, kleknu si na něj a začnu ho lechtat. Tom se začne chechtat.

„Pomóc Domi." Začne křičet.

„Neboj, pomůžu ti, kámo." Dominik mě chytne a svalí mě na zem. A začne mě lechtat, k němu se přidá i bráška. Dostanu záchvat smíchu.

„Dóst, pomóc!" křičím. Okolo nás projde Lenka. Nevšímám si jí.

„Tak jo to by mohlo stačit." Dominik mě přestane lechtat. I když mě přestanou lechtat, pořád se válím na zemi a hihňám se jako idiot.

„To tě naučí, že si nemáš dovolovat na Tomáše Lindquista." Tomík hrdě založil ruce v bok.

Když se trochu uklidním, vstanu a řeknu.

„Tak jo, vzdávám se, ale sloužit ti nebudu." Tomíkovi zklamáním spadnou ramena.

„Pojď sem." Ukáže na mě rukou. Skloním se nad ním. „Ukážeme Domčovi Nebesu?" pošeptá mi. Kývnu a narovnám se.

„Co si to tam šuškáte?" zeptá se Dominik.

„Ále...nic...zajímavého." Prohlásím a mrknu na Tomíka. Ten se rozběhne ke kůlně a otevře dveře. Mezi dveřmi kůlny se objeví Nebesiina hlava. Její krásné hnědé oči pátrají po zahradě.

„Tady jsem." Zavolám na ní. Nebesa nastraží uši a podívá se mým směrem. Potichu zařehtá a rozběhne se ke mně. Pohladím jí po jejím hebkém čumáku a podívám se směrem k Dominikovi. Ten celý zdřevění a jeho oči se mu strachem roztáhnou.

„C-co to je?" vykoktá ze sebe.

„To je Nebesa. Seznamte se. Dominiku Nebesa, Nebeso Dominik." Nebesa přijde k Dominikovi a očuchá ho. Pak si odfrkne a někam odkluše. Chytím Dominika okolo ramen a usměji se na něj.

„Nemusíš se jí bát. Je hodná a je moje." Dominik se na mě podívá. „Radši se posadíme." Řeknu a odvedu Dominika na lavičku. Koutkem oka hledám Nebesu. Támhle je. Hraje si s Badym na honěnou. Při pohledu na psa honící se za koněm se usměju.

„Komu si jí ukradla?" zeptá se Dominik. Nechápavě se na něj podívám. „Přece si jí nekoupila." Zabodnu pohled do země.

„Neukradla jsem." Vyhrknu ze sebe. „Já jsem jí našla." Začnu mu vyprávět vše, co se onoho večera stalo.

,,A ví o tom tvoji rodiče?" Dominik se na mě podívá.

„Ne. Kdyby o ní věděli, určitě by mi jí sebrali." Po tváři se mi začnou kutálet slzy. Znovu zabodnu pohled do země, aby Dominik slzy neviděl. „Ale musíš slíbit, že to nikomu neřekneš." Vstanu a podívám se na něj. Dominik si povzdechne.

„Slibuju." Probodnu ho pohledem. To by byla katastrofa, kdyby to někomu řekl. Ani si nedovedu představit, co by se stalo.

„Na tvoji motorku." V duchu se plácnu. Teďka si bude myslet, že mu nevěřím. Dominik si znovu povzdechne.

„Na svoji motorku." Vzpomenu si na Sendy. A na to jak chce Dominika za každou cenu vidět. To by byla katastrofa, kdybych jí neupozornila, že tady je.

„Počkej, chvíli hned jsem zpátky." Vběhnu do domu a hbitě vyběhnu schody nahoru. Zasednu k počítači a pustím ho. Chvíli čekám, než se zapne. Pak se proklikám až na e-mail.

Od: Markéta Lindquistová <marketamarky@swedemail.com> Datum: Úterý 14. Července 2013 , 11:15 Komu: Sandra Nilssonová <sendy_sendis@britmail.com> Předmět: Re: Dominik je tady!

Ahojky, Sendy! Dominik je u nás doma! A na motorce! Ukázala jsem mu Nebesu a jestli ho chceš vidět tak si pospěš. Po obědě odjíždí.

Zatím Ahoj, Marky

Stisknu odeslat a vrátím sek Dominikovi, Nebese a Tomíkovi.