Vysněný kůň

Nápad rodičů

Cestou domu se plně soustředím na Nebesin krok. Sendy měla pravdu. Nebesin krok je doopravdy pevný a dlouhý. Možná je doopravdy možné, že by Nebesa byla závodní kůň. Ale co kdyby se to prokázalo? Musela bych pak Nebesu vrátit? To přece nemůžu. Nemůžu jí opět ztratit. 
Nebesa jakoby vycítila mé obavy, jemně zařehtá a po očku se na mě podívá. 
,,Ty přece nikam neodejdeš, že ne?" řeknu Nebese a pohladím jí po šíji.

Doma Nebesu odstrojím, vyhřebelcuji a odvedu ji na zahradu, aby se napásla a odpočinula si. Celou tu dobu, co ji hřebelcuji mi v hlavě stále probíhá neklidná myšlenka, že je Nebesa možná závodní kůň. To přece není možné. Ale, co já vím. Ani nevím u koho Nebesa dříve byla. A ani jak se k ní chovali. A proč se objevila v tom lese se šrámem na stehně? 

U večeře jsem celou dobu potichu a přerovnávám si myšlenky v hlavě. Do složky „ihned vyřeš" se mi dostane i Sendy a její problémy s Dominikem. Rozhlédnu se kolem sebe a snažím se poslechnout kousek jejich rozhovoru. Tomášek zrovna vypráví o tom, jak si s Honzíkem u něho doma hráli na vojáky a jak si vytvářeli bunkry a různý zákopy. Mamka i taťka vypadají, že jsou rádi z Tomáškova nadšeného vyprávění a kupodivu i Lenka ho poslouchá. Rozhodnu se, že je správný čas, abych přišla s otázkou. Počkám si až se Tomík na chvíli utiší a pak opatrně začnu:
„Volala ti teta Ilona?" pohlédnu na mamku. Mamka trochu svraští čelo. Asi jí došlo na co narážím.
„Ne. Děje se něco?" odpoví.
 „Já jen, že zanedlouho začíná škola a teta nás zvala, abychom k nim přijeli a tak..." na chvíli se utiším a počkám až to rodiče stráví a pak pokračuji: „Tak jsem si myslela, že bychom k nim mohli v neděli přijet. Jen na otočku." napjatě se podívá na oba rodiče. Pak pohledem zalétnu i k Lence. Lenka očividně není z mého nápadu dvakrát nadšené. Kouká se na mně vykulenýma očima a naznačuje mi, že potom, co se nebude nikdo dívat, podřízne mi hrdlo. Dobře vím, proč Lenka nechce k tetě Iloně jet. Manžel tety Ilony je totiž na Lence tak nějak zasednutý. Vždy se jí vyptává ,jak bylo ve škole?",jaké má známky?",jakého má kluka?" a tak dál bez přestání. Lenka se tímto otázkám statečně bránila, ale když pak dal Milan otázku ohledně jejího sexuálního života, Lenka zrudla jako rajče. Já už dávno vím, že Lenka už není čistá a neposkvrněná, jak se rodiče bláhově domnívají  a tak, když zjistili, že Lenka už měla pohlavní styk začali se jí vyptávat. A to i několik hodin denně. Je jednoznačné, že toho Lenka měla dost a tak se teď dotěrným otázkám strejdy Milana vyhýbá obloukem.  

,,No já nevím. Co myslíš Frankline?" řekne po chvíli mamka a stočí pohled k tátovi.
„Jó tatí. Já se chci zase projet na motorce." řekne Tomášek a začne vydávat zvuky podobné vrčení motorů u motorek. Napjatě koukám, co táta řekne a po očku sleduji i Tomáška, jak s vidličkou jezdí po talíři a předstírá závod moto GP.
„tak jo." odpoví na konec táta a já úlevou vydechnu.
„Ale já zůstanu doma." skoro vykřikne Lenka. Všichni se na ní nechápavě podíváme. „Už jsem domluvená s Verčou, že u ní přespím a má přijet i její bratránek. Tak chceme pokecat." dodá rychle.
„Dobře." ukončí debatu táta a znovu věnuje veškerou svou pozornost večeři před sebou. Mamka tentokrát udělala lasagne, ale já teď na jídlo nemám ani pomyšlení. Musím se ještě zeptat jestli by mohla jet Sendy s námi.
„Tati?" začnu opatrně.
„Hm." zamumlá táta. Beru to jako vyzvání, abych pokračovala.
„No...když Lenka nejede. Tak nemohla by s námi jet i Sendy?" skoro zašeptám a podívám se na tátu štěněčím pohledem. „Slibuji, že tam tetě nebudeme dělat bordel." dodám, když táta dlouho neodpovídá.
„Já nevím." táta se zamračí a mezi obočím se mu vytvoří vráska, kterou má vždy když nad něčím přemýšlí.
„Jooo! Bude sranda!" vykřikne Tomík a také se na tátu podívá. Táta si povzdychne a řekne:
„Tak jo. Ale slib mi, že tam nebudete dělat tetě nepořádek." táta varovně zvedne prst a přeměří se mě pohledem.
,,Slibuji." řeknu a pro utvrzení slibu zvednu dva prsty.
„Jóó!" Tomášek začne výskat a samou radostí začne běhat po kuchyni.