Vysněný kůň

Dárek

Dojdu do kuchyně a zakousnu se do krásně vypadajícího jablka na kuchyňské lince. Lehnu si na gauč, když v tu zjistím, že jsem pořád ještě celá mokrá. I hned se z gauče zvednu a běžím do koupelny, kde si všechno vysvlíknu, nahá vyjdu z koupelny, přeběhnu obývák a vyjdu po schodech. Nad schody mě zarazí užaslé hvízdnutí. Vzhlédnu od schodů a uvidím Lenku.

,,Teda ségra. Nějak si nám vyrostla." řekne a uchechtne se nad mím rukama zakrývajícím hrudníkem. Obrátím oči v sloup a proběhnu kolem Lenky. Od té doby, co jí Kristián nechal je až podezřivě hodná. V pokojíku na sebe hodím tepláky a tričko. Vyběhnu ven v kuchyni si vezmu mé nedojedené jablko a běžím za Nebesou. Otevřu těžká kovová dvířka od Nebesiina boxu a Nebesa rychle vyběhne ven. Ke mně přiběhne Budy a já ho podrbu za ušima.  Musím se usmát nad Nebesinou stálou energií, kterou má v těle. Dala jsem nažrat kočkám i Budymu a odvedla Nebesu na zahradu za domem, kde teď tráví noci než přijde zima. Zavřu vrátka od zahrady a spěchám domů na večeři. 

Na stole je plno jídla. Máme čokoládový koláč a k tomu čaj nebo kávu. Já si jako obvykle dám malinový čaj a k němu kousek koláče. 

,,Bum...vrrr...auu...umírám." křičí Tomík u stolu a hraje si s plastovými panáčky, které mu nejspíše mamka koupila. 

,,Tomášku nech ty panáčky." okřikne ho mamka a Tomášek je ihned odloží a strčí si kousek koláče do pusy. 

Když dovečeříme, pomůžu mamce sklidit ze stolu a odeberu se do pokoje. 

,,Můžu." zeptá se Lenka ve dveřích. 

,,Jo." řeknu a zavřu knížku o koních, kterou mi půjčila Sendy.

,,tak jak to jde s Erikem?" zeptá se ségra a já malinko zčervenám. Na odpověď jen pohnu rameny. ,,Ále neříkej,-" zasměje se. ,,Viděla jsem vás jak se cucáte před domem." od té doby, co Lenka nechodí s její partou ven je čím dál víc vlezlejší. ,,Líbá dobře?" řekne a já ještě více zrudnu. Lenka se nad mými červenými tvářemi začne smát a já se malinko naštvu.

,,Hele. Běž si do svého pokoje." povím trošku uraženě a bouchnu do sestřinýho ramene. Lenka se přestane smát a řekne:

,,No jo. Vždyť už jdu." vyskočí z postele a míří ke dveřím. U dveří se však ještě otočí a se smíchem dodá: ,,Nezapomeňte si vzít ochranu." a vybuchne v záchvat smíchu. Za to já zrudnu až po uši. Na tohle jsem nikdy, když jsem byla s Erikem nemyslela. On je o tři roky starší než já. Chodí na střední školu vedle základky na kterou chodím zase já. Co když už TO bude chtít? Ne bude si muset na mě počkat. A já TO chci až v nejmíň sedmnácti. Popadnu pyžamo a zalezu si do sprchy. Po té se zavrtám do peřin a usnu.

                                                                                                 ***

Ráno mě probudí paprsky sluníčka, který mě šimrají po tváři. Pootevřu oči a podívám se na budík. Půl desáté. Ach jo. Za dva týdny už budu vstávat v půl sedmé. Protáhnu se a pomalu se zvednu z postele. Vezmu ne sebe tričko a kraťasy pod kolena a odcházím na snídani. Dole v kuchyni slyším nějaký hluk. Opatrně tam nakouknu a uvidím ségru a Tomíka na gauči. Koukají se na Toma a Jerryho a hrozně se u toho smějí. 

,,Ahoj." pozdravím je.

,,Ahoj." řeknou sborově a stále se smějí. Pokroutím nad nimi očima a nandám si müsli s mlékem a přisednu si k nim. 

Když dojím, tak zajdu za Nebesou.

,,Ahoj miláčku." pozdravím jí a ona ke mně přiběhne. Dám ji pusu na čumák a odvedu ji do boxu. Tam jí vyhřebelcuji a dám ji čerstvé seno a vodu. Seno už mimochodem nekrademe na poli, ale kupujeme od tátovýho kamaráda, který chová různý dobytek. Badýsek je celou dobu nějaký divný. Vždy ke mně přiběhne a nechá se podrbat za uchem, ale teď tu jen leží ve stínu. Přijdu k němu a celého si ho prohlédnu. Zdá se být zdraví, tak proč se tak chová? 

,,Ahoj." pozdraví mě Sendy.

,,Ahoj." řeknu a vstanu od Badyho.

,,Připravila si Nebesu?" zeptá se Sendy.

,,Na co?" opáčím. 

,,Musíme tě naučit jak správně nacválat." Ach jo. Kéžby na to zapomněla. Povzdychnu si a dojdu už pro nachystanou Nebesu. 

,,Skvěle." zaplesá nad mým výkonem Sendy. ,,Malinko ti vyhazuje, tak ji srovnej." řekne a já Nebese trošku přitáhnu otěže. Nebesa zacuká hlavou a vytrhne mi otěže z ruky. Ihned je uchopím a nechám je Nebese povolené. ,,Zpomal ji." řekne Sendy a já tak učiním. S Nebesou zpomalíme do klusu a já ji provedu po zahradě. Pak jí zpomalím do kroku a zastavím u Sendy. ,,Dnes to bylo už dobré." pochválí mě.

,,Můžu se na ní taky projet?" ozve se za mnou Tomáškův hlas. Přikývnu a vyhodím ho do sedla. Popadnu Nebesu za otěže a provedu ji ještě jednou po zahradě. Pak Tomáška sundám a Nebesu si vezme do rukou Sendy, která s ní objede ještě jedno kolečko.

,,Ahoj děvčata." pozdraví nás moje mamka.

,,Ahoj." odpovím.

,,Mamííí!" zaječí Tomík a vrhne se mamce kolem krku.

,,Dobrý den." pozdraví mamku Sendy. 

,,Dáte si něco k obědu?" řekne mamka a obrátí se na mě a Sendy. 

,,Já se na oběd nezdržím. Musím domů. Mamka říkala, že budeme plejt zahrádku." řekne Sendy, podá mi Nebesiny otěže rozloučí se se mnou, Tomáškem a mamkou a odejde domů. Já odvedu Nebesu do boxu. Odstrojím ji, dám ji ohlávku a zavřu dvířka od boxu. Pak jdu domů na oběd. 

Na stole je už prostřeno. Máme kuřecí řízky s hranolky. Mňam. Zasednu ke stolu a nandám si. S chutí se do jídla dám a při tom pozoruji hodiny na zdi. Je něco po druhé a já se mám pak ještě stavit u Dany. Rychle dojím, odnesu talíř do dřezu a skočím se ještě převléct do čistého, abych nebyla tolik cítiti koňským pachem. Né, že by daně pach koní vadil, ale její matka ho přímo nesnáší. Je spisovatelka a tak je stále doma. Vždy když k nim přijdu, tak na mě pozná, že jsem byla u koní a to i když se osprchuji. A tak vždy když se chce Dana na Nebese svézt musí mít sebou ještě jedno oblečení, do kterého se pak převlékne, pak se u nás vysprchuje a my jí to ,,smradlavé" oblečení vypereme.    

Zastavím pře Daniným domem a sesednu z kola. Zazvoní a čekám až se někdo objeví. Dana se objeví ve vchodových dveří a pozve mě dál. Projdeme domem až do Danina pokoje. Dana mi pokyne hlavou, abych se posadila a já si sednu na postel. I když to u ní v pokoji znám ráda si ho prohlížím. Dana má fialové zdi v jednom rohu postel s bílím povlečením, naproti posteli stolek s počítačem a uprostřed na světle hnědém linu se vzorem dřeva bílí koberec.

,,Tak, co jsi potřebovala?" zeptám se Dany. 

,,No...já...nedala jsem ti dárek." řekne a já na ní zírám s pusou dokořán.

,,Jak to myslíš?" zeptám se jí stále s bradou na zemi.     

,,No...Sendy ti přeci zařídila Nebesu a já,-" o tom že mi Sendy dala ještě hromady knih, nový kartáč a hřbílko radši pomlčím. ,,no a já jsem ti nedala nic." dokončí Dana větu.

,,Ale Dani, mě stačí, že jsi přijela." řeknu a poposednu si blíže k ní. 

,,To ber jako bonus." zaculí se na mě Dana a zpoza zad vytáhne nějaký dárek zabalený ve fialovém papíře s bílými motýlky. Probodnu Danu pohledem, ale i tak si dárek vezmu. Opatrně strhnu balící papír a koukám na fotku mě Dany a Sendy, jak ležíme v trávě, hlavami k sobě a vlasy máme rozevláté. Fotka je v rámečku, který je ozdobený různými mušličky a hvězdicemi z moře. 

,,Ten rámeček jsem si koupila na dovolené a tu fotku našla v počítači." vysvětluje Dana.

,,Děkuji. Je to hrozně hezký." řeknu a Danu obejmu. Na tváři mám široký úsměv a stále upírám oči na fotku v tak krásném rámečku.