Vysněný kůň

Havranka

Ráno mě probudil otravný zvuk budíku. Mamka mi asi budík nastavila, abych se už začala připravovat na vstávání do školy.

Otráveně budík vypnu a zavrtám se ještě více do měkkých peřin mé postele. 

,,tak vstávej." přijde do pokoje  mamka a zatřese se mnou.

,,um" zamumlám a snažím se ještě usnout.

,,kobyla čeká." naléhá mamka a tahá mě za nohy z postele.

,,To není kobyla!" zakřičím na ní se smíchem a zuby, nehty se držím postele. Ačkoliv jsem se statečně držela a má vůle neopustit mojí krásnou, teplou postel byla určitě větší než ta mamčina, stejně jsem prohrála. Mamka totiž použila silnou zbraň. A to mou lechtivost. Jakmile ucítím ruce na mých bocích, pustím se postele a přistanu na zemi.

,,Pojď, máš tam snídani." řekne mamka a pleskne mě po zadku, který mám jako důsledek pádu legračně vystrčený.

,,Au!" vykřiknu a chytnu se za zasažený zadek. Neochotně se sesbírám za země a v pyžamu doklopýtám do kuchyně. 

Z kuchyně se už z dálky line vůně čerstvých vaflích s javorovým sirupem. 

Zasednu ke stolu a s údivem zjistím, že tu sedím sama, mamka asi už odešla do práce a ségra s Tomáškem asi ještě spí. S kouskem vafle v puse přemýšlím, jestli je mám, nebo nemám vzbudit. 

Nepřemýšlím dlouho, když do kuchyně vběhne Lenka jen v županu a s dlouhým copem.

,,Ahoj sestřičko." řekne a já se začnu dusit vaflí.

,,Co?!" zeptám se Lenky, když se přestanu dusit. Lenka mi někdy neřekne ani ahoj, natož sestřičko. 

,,no přece seš moje mladší, milá a roztomilá sestřička." řekne s úsměvem a nalije mi k vaflím trošku javorového sirupu.  Je to jasné. Lenka se totálně zbláznila. ,,tak kam dnes vyrazíme?" zeptá se Lenka, ale na mou odpověď nečeká a odpoví si sama. ,,Já vím. K řece. Dneska je krásně, pojďme k řece." řekne a sedne si vedle mě ke stolu. Ve dveřích se objeví Tomík v pyžámku a s plyšovým dinosaurem, kterému říká Bertík v ruce. ,,No to je dost." řekne Lenka, vstane od stolu a do keramické misky si nasype své Müsli. ,,dneska jdeme zase k řece." dodá Lenka nadšeně a k Müsli si nalije mléko. 

,,Takže za prvé." řeknu a udělám dramatickou pauzu. ,,Tomášek si půjde ještě lehnout. Za druhé, se k řece nepůjde, protože dnes to na koupání vážně není a za třetí. Stejně vím, že tam chceš jen kvůli tomu prodavači." řeknu a kouknu se se zdvihnutým obočím na Lenku. ,,A stejně." dodám, vezmu si kousek vafle do pusy, spolknu a pokračuji: ,,Dneska někam musím." Narážím na Erika a naší schůzku na hřišti a ačkoliv se mi tam moc nechce je to nejlepší způsob jak se vykroutit z dalšího odpoledne s Lenkou. Lenka jen provokativně a dlouze hvízdne.

,,Ůůů. Kam pak půjdeš?" strčí do mě loktem a objeví se jí na tváři šibalský úsměv. Malinko zčervenám a pozoruji jak Tomášek lenivým krokem odchází do svého pokoje. Protočím nad sestrou panenkami a dojím vafle. Talířek dám do dřezu a jdu se převléknout. Na sebe si vezmu kraťasy a tričko, ačkoliv venku moc teplo není nechci jít v teplácích. 

Projdu kuchyní, v hale si nazuji boty a vyrážím do stáje za Nebesou. Nebese dám jako každé ráno nějakou tu dobrůtku, vyvedu ji do ,,výběhu" a pustím se do údržby jejího boxu a postrojů. 

Celá utahaná si, po skončení práce, lehnu do trávy, zavřu oči a zhluboka oddychuji. Dnes Sendy nemůže přijít, prý někam jede s rodiči a Dana neříkala, že přijde a tak jsem na to byla sama. Neuvědomovala jsem si jak těžká práce to je, tedy až do teď.