Vyšli jsme z Tardis a Doctor se rozhlížel všude kolem. ,,Co hledáš Doctore?" ,,Ty to nevidíš?" ,,Co?" ,,Ty zdi jsou upatlané od nějakého slizu..." a když mi teprve doktor řekl že jsou zdi upatlané tak jsem si toho všimla. ,,Máme problém Amy.." strachem jsem zastavila a s vyděšeným výrazem jsem na něj koukala. ,,Trochu jsem se spletl.. asi tady samy nebudeme.. drž se u mě" šli jsme dál až jsme došly do obrovské knihovny kde stála uprostřed ženská. ,,Věděla jsem že se tady ukážete.." Doctor nic neříkal jenom stál a pozoroval tu ženu. ,,Čekala jsem tady dlouho abych ti řekla proroctví Doctore a tobě také Amy!"
Pohled Doctora:
Uprostřed knihovny stála žena. Otočila se začala k nám promlouvat. ,,Čekala jsem tady dlouho abych ti řekla proroctví Doctore a tobě také Amy!"čekal jsem že bude mluvit jenom o mě ale o Amy ne. ,,Přistup ke mě Amy." řekla moudrým hlasem. Uši jsem měl v plném ohni abych jí dobře slyšel. ,,Ano ano, jsi mladá a krásná. Jeden a dokonce i ten pravý na tebe čeká a čekat bude, ano tvoje dcera, Melody bude jméno její." pozvedl jsem levé obočí a nemohl přeslechnout to že řekla to slovo dcera. ,,Amy bude mít dceru? a pokud ano kdo to bude a potkám se s ní někdy?" mluvil jsem sám se sebou ve svojí hlavě. ,,A tedka ty Doctore! Přistup" přistoupil jsem k té ženě podal jí ruku a ona jí pevně stiskla a začala mluvit. ,,Ano.. pán času, poslední svého druhu. Člověk jehož jméno nesmí být nikdy prozrazeno, Doctore přijde zlá chvíle, velmi zlá, budeš muset hledat osobu u které jsi již jednou pomoc hledal ale ona selhala. Čas se zhroutí.. rovnováhy mezi světy budou zničeny a je jednom na tobě aby jsi je zase obnovil!" žena pustila mojí ruku, já odstoupil a poslouchal co bude dál. ,,Tohle je vaše budoucnost kterou jsem vám musela vzkázat. Nyní je moje mise ukončena a já se mohu vrátit." ,,Děkujeme" řekl jsem. Žena zmizela a zbil po ní jenom plášt a papírek. ,,Hele Doctore! Co t je?" ptala se mě Amy. ,,To nevím podíváme se na to." zvedl jsem plášt a i papírek který tam ležel a začal číst. ,,Dávejte si potom na knihy i stíny. Polapí vše co se jí postaví do cesty!" můj pohled směřoval na Amy obličej. ,,Co to znamená?" ,,Že jsme v nebezpečí." ,,A proč je tady ten plášt"
Pohled Amy:
,,A proč je tady ten plášt?" ptala jsem se Doctora. ,,Obleč jsi ho" ,,Ale proč?" ,,Sundej si mikinu a čichni jsi.." ,,Proč? Smrdím snad?" ,,Ne! Naopak voníš tím pádem by tě mohla knihovna cítit a pokusit se tě dostat protože jsi člověk." ,,Ale Doctore to je přece blbost jak muže být knihovna..." nestihla jsem dopovědět větu protože za námi se objevil obrovský tvor z listů z knih. ,,Fajn! už ti věřím!" rychle jsem si oblíkla plášt a koukala jak se ta stvůra blíží k nám! ,,Amy?" ,,Hm?!" ,,Utíkej!" a bylo to zase tady utíkala jsem jako o život. Najednou proti nám začali lítat knihy. ,,Hele nechceš toho nechat?!" když se doctor otočil dostal knihou do obličeje. ,,Fajn tak z tohohle jsem pochopil že ne...neměl by jsi tam aspon Shakespeare?" zasmál se doctor a běžel dál. ,,Doctoro mám problém už nemůžu.." ,,Zahni doleva jsou tam velké dveře které zabarikádujeme!" zahnula jsem teda do leva a doctor dveře zajistil.
Pohled Doctora:
,,fajn chvíli oddech nejsem tak mladej abych lítal jako blesk" řekl jsem vesele. Když jsme popošli od dveří Amy začala panikařit.. ,,Doctore! Máme problém!!!" ,,Jaký zase proboha?" ,,Ty dveře prasknou!" když jsem se otočil ten velkej obr ty dveře rozdrtil a běžel přímo na mě když najednou....
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ :D :3 ...
Snad se líbí :)
ČTEŠ
The Doctor Who
Fanfiction" Vesmír je velký,obrovský a složitý,a směšný. Někdy,velmi zřídka se nemožné věci stávají a říkame jim zázraky. A to je teorie. Za devě set let jsem nikdy ještě žádnou neviděl,ale tak to prostě je." řekl Doctor a zasmál se.
