Jsou to 3 dny od toho jak Doctor vyděl vybouchnout lod. Byl bezmocný, seděl u palubní desky a nic neříkal. ,,Hele Doctore" opatrně jsem na něj promluvila. Nesnažil se nějak moc odpovídat ale po chvilce se ozvalo hluboké ,,Hm?" ,,Co kdyby jsme si zašli na večeři?" Zvedl hlavu a od ucha k uchu se na ně usmál ,,To je úžasný nápad, stejně potřebuji přijít na jiné myšlenky" energeticky a zase plná života vyskočil a začal pobíhat, kolem desky a mačkat různé tlačítka. ,,Amy...dám ti úkol!" ,,Jaký?" ,,Běž k sobě do pokoje a vyber jsi ty nejkrásnější šaty které tam najdeš." ,,Dobře" vrátila jsem mu spokojený úsměv. Vyběhla jsem po schodech vešla do pokoje otevřela skřín se šaty, vybrala jsem si svoje oblíbené fialové šaty. Vlasy jsem si dala do drdolu a ozdobila ho malinkými růžičkami ve stejné barvě jako byly šaty. ,,Amy! Je čas" slyšela jsem Doctora jak volá z hlavní místnosti. Zhluboka jsem se nadechla otevřela dveře a pomalu kráčela k němu. Stál narovnaný a upravený, na sobě měl černé sako a černé kalhoty, samozřejmě červeného motýlka a nasazený cylindr na hlavě. Usmál se na mě a já se trochu začervenala. ,,Můžeme?" zeptal se a podal mi ruku. ,,Samozřejmě" odpověděla jsem. ,,Vypadáš úžasně." ,,Díky" šeptla jsem potichu a skrývala svůj červený obličej. Večeře probíhala úžasně. Doctor objednal červené a to nejlepší víno v klidu jsme se najedli zaplatily a šli spolu pomalu zpět k Tardis zasněženou Prahou. ,,Dneska sem si to s tebou moc užil Amy." ,,To já s tebou taky Doctore" ,,Chtěl bych jsi to někdy zopakovat." souhlasně jsem kývla. Byli jsme u Tardis, Doctor jako pravý gentlman otevřel a pustil mě jako první. Když zavřel a oba jsme došly k palubní desce najednou někdo zaklepal. ,,Slyšel..." ,,Jo Amy slyšel jsem to.." šel pomalu ke dveřím a já ho následovala. Otevřel a tam stála asi tak 15cti leté holka. ,,Ahoj Tati!"
Pokračování příště :D snad se líbilo :)
ČTEŠ
The Doctor Who
Fanfiction" Vesmír je velký,obrovský a složitý,a směšný. Někdy,velmi zřídka se nemožné věci stávají a říkame jim zázraky. A to je teorie. Za devě set let jsem nikdy ještě žádnou neviděl,ale tak to prostě je." řekl Doctor a zasmál se.
