Když jsem uviděla Doctora..cítila jsem takovou nenávist že jsem ho musela praštit něčím po hlavě...nic jiného po ruce nebylo něž bejzbolová pálka...tak jsem použila tu !
Blížila jsem se pomalu k Doctorovi...ten jsi mně však všimnoul tak jsem ho praštila tou největší silou co sem měla...
Doctor: ,,Ameli..." nestihl doříct mé jmého.
Dala jsem mu takovou ránu že usnul...na nic jsem nečekala a připoutala jsem ho k topení. Nevěděla že jsem to já...ani sem neměla s plánu mu to říkat...Už se proboůzel.. dělala jsem že jsem policistka mněla jsem na sobě policejní uniformu.
Doctor: ,,Auuu...to bolelo...prominte..neznáte Amélie Pondovou..."
Amélie: ,,Prosím vás strážníku pošlete sem posily mam tady zloděje..."
Dělala jsem aby jsi myslela že jsem opravdu policistka..
Amélie: ,,Co víš o Amélie Pondové ?!"
Doctor: ,,Jsem její přítel...řekl jsem ji že se za 5 minut vrátím ale trochu jsem se zdržel..."
Amélie: ,,Amélie Pondová tady už nebydlí !"
Doctor seděl s otevřenou pusou...
Doctor: ,,Nebydlí ? jak dlouho ?"
Amélie: ,,6 měsícu..."
Doctor: ,,Panebože...musíte rychle pryč...jste v nebezpečí !"
Amélie: ,,Proč bych byla v nebezpečí ve svém vlastním domě ?!"
Doctor: ,,Kolik má tenhle dům pokojů ?"
Amélie: ,,Cože ?!"
Doctor: ,,Tak kolik ?!"
Amélie: ,,5..ras..dva..tři..čtyři..pět.."
Doctor: ,,6..."
Amélie: ,,Cože ? Ne...jste nějáký blázen tenhle dům má 5 pokojů..."
Doctor: ,,Ne ! Nemá je jich tady 6 ale nevidíte ho...utíká vám...koukněte se koutkem oka..."
Amélie: ,,Proč ? Co uvidím..."
Doctor: ,,6 pokoj..."
Pomalu a s pocitem strachu jsem se podívala....bylo to neuvěřitelné...nemohla jsem tomu uvěřit....
ČTEŠ
The Doctor Who
Fanfiction" Vesmír je velký,obrovský a složitý,a směšný. Někdy,velmi zřídka se nemožné věci stávají a říkame jim zázraky. A to je teorie. Za devě set let jsem nikdy ještě žádnou neviděl,ale tak to prostě je." řekl Doctor a zasmál se.
