" Vesmír je velký,obrovský a složitý,a směšný. Někdy,velmi zřídka se nemožné věci stávají a říkame jim zázraky. A to je teorie. Za devě set let jsem nikdy ještě žádnou neviděl,ale tak to prostě je."
řekl Doctor a zasmál se.
Vběhla jsem do knihovny ,,Prominte ale tam nemůžete pokud nemáte vstupní kartu." přiběhla jsem k pultu za kterým seděla knihovnice ,,Jmenuju se Amílie Pondová musíte mě pustit dovnitř" knihovnice na mě vytřeštila oči ,,Slyšela jsem správně? Amélie Pondová?" pouze jsem na souhlas kývla. ,,Jděte rovně a pak doleva." Nevěděla jsem že ví kdo jsem a nebo co hledám, ale poslechla jsem. Šla jsem dlouhou uličkou plnou knih, pár lidí v knihovně bylo ale když jsem šla do té uličky kam mě poslala knihovnice začínala jsem mít větší a větší pocit jako by mě někdo sledoval, ale když jsem se otočila nikdo tam nebyl. ,,Fajn Amy, uklidni se a rozbal obálku" opakovala jsem si pořád dokola a začala se uklidnovat. Vytáhla jsem obálku kterou jsem dostala od té staré paní. Otevřela jsem obálku a v ní...byl to nějaký přívěšek nevím o co se jednalo ale měla jsem tento znak najít na hřbetu knihy
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
teda aspon tak se to psalo na dopisu co tam byl. ,,Tak se pustíme do hledání Amy!" Povzbudila jsem se a pustila se do hledání.
O 4 hodiny později....
,,Není tady!" vykřikla jsem asi po 4 hodinách hledání. ,,Musí tady přece někde být" opakovala jsem si skleslým hlasem a pomalu a jistě jsem chtěla hledání vzdát ale hlasy v mé hlavě se začali ozývat. ,,Amy nesmíš to vzdát hledej dál!" ,,Ale kde? Už jsem tady prošla celou knihovnu" Najednou vypadla vedle mě kniha, šla jsem jí sebrat. ,,Bongo !" otočila jsem knihu, abych se podívala na hřbet knihy a symbol který jsem hledala tam byl. Knihu jsem si prohlédla a ucítila jsem jak mnou projela nějaká zvláštní energie, knihu jsem otevřela přesně na prostředku, najednou jsem se octla úplně jinde než v knihovně. Proplouvala jsem galaxií a mluvil na mě mladý ženský hlas. ,,Zdravím tě Amy" zmateně jsem se otáčela a hledala postavu která na mě mluvila. ,,Klid Amy neuvidíš mě...jsem v tvé hlavě." ,,Kdo jsi?" ,,Tardis" překvapeně jsem se podívala a nevěřila tomu co slyším. ,,To není možné!" ,,Ale je Amy..." ,,Proč slyším zrovna tebe?" ,,Protože jenom já ti řeknu pravdu kde opravdu je Doctor" ,,ty víš kde je a kde ho mám hledat?!" ,,Vím to moc dobře" ,,A poradíš mi? moc prosím." ,,Doctor je ztracený v Galaxii a nikdy se z ní nedostane protože...já teda jako Tardis vybuchne." s touhle větou mi z očí začali utíkat neposedné slzy a koulely se mi po tvářích.
"Tak a je tady další díl :) je o něco delší protože jsem Doctora dlouho nepsala :D snad se nezlobíte a doufám že se vám to bude líbit :)"
