Vešli jsme do Tardis a Doctor něco dělal na palubní desce. Tardis sebou silně otřásla a já se snažila udržet se zábradlí. ,,Doctore co se to děje?!" podívala jsem se na Doctora který se snažil taky udržet. ,,Amy! Poslouchej mě!" křičel na mě přes hluk který Tardis dělala. Začala jsem brečet protože v mé hlavě byly slyšet hlasy, hlasy které šeptali o pomoc. ,,Doctore co to je?! ty hlasy v mé hlavě! Kde se tam vzaly? At to přestane!" ,,Amy! Věř mi at se stane tedka cokoli já jsi tě najdu." ,,Co to kruci říkáš?!" rozbrečela jsem se ještě víc. Podívala jsem se dopředu a když jsem zvedla hlavu trefila mě do ní nějaká věc. Usnula jsem.
O 3 dny později.
Vidím bíle světla. ,,Jsem mrtvá?" ptám se ale odpovědi se nedočkávám. ,,Píp..píp.." slyším zvuky, ale to není možné ,,Jsem v nemocnici?" konečně jsem otevřela pořádně oči. Ano, opravdu jsem v nemocnici, jak jsem se z Tardis dostala sem? a kde je Doctor? ,,Doctore?" ptala jsem se ale on nikde. ,,Doctore!" zakřičela jsem a do pokoje přiběhl doktor, ale ne můj doctor ,,Co se děje slečno Pondová?" ,,Kde je můj Doctor! Chci ho vidět!"křičela jsem, doktor zavolal sestru která mi píchla něco do trubičky ,potom
jsem začala usínat a pořád jsem volala svého Doctora z Tardis. Kde je když ho potřebuju?
ČTEŠ
The Doctor Who
Fanfiction" Vesmír je velký,obrovský a složitý,a směšný. Někdy,velmi zřídka se nemožné věci stávají a říkame jim zázraky. A to je teorie. Za devě set let jsem nikdy ještě žádnou neviděl,ale tak to prostě je." řekl Doctor a zasmál se.
