,,Co to bylo?" ,,Ale nic" odpověděla Madison a zasmála se. Najednou se mi chtělo strašně moc spát. ,,Ou chce se mi spát" řekla sem a už sem si lehala ,,To nic Amy jen so pospi a já půjdu za Doctorem."
Pohled Madison
Zaklapla sem potichu dveře a nechala Amy v klidu spát. Šla jsem za tátou do hlavní místnosti posadila se na křeslo které tam měl a pozorovala sem ho. ,,Proč mě pořád sleduješ" zeptal se. ,,Jsi můj táta to se nemůžu koukat co děláš?" ,,Můžeš.." sledovala jsem ho jak něco hledá. ,,Jestli hledáš stabilizátor je to to modré tlačítko." řekla jsem, Doctor se na mě otočil a tím vážným pohledem se na mě podíval. ,,Jak víš na co myslím?" ,,Nevím" ,,A jak si teda věděla co hledám?!" zakřičel Doctor a já se lekla. ,,Nevěděla" ,,Lžeš...něco mi na tobě nesedí...Amy si možná dala sežrat tu tvojí hru ale já ti na to neskočím!" ,,Jak tohle můžeš říct vlastní dceři?!" Doctorův vírat se změnil na takový který jsem ještě nikdy neviděla na jeho tváři.
Pohled Doctora:
,,Jak tohle můžeš říct vlastní dceři?!" zakřišela Madison a někam odběhla, rána zabouchnutých dveří se ozvala celou Tardis. ,,Prej svojí dceři...Pf! Ani za nic" mluvilo na mě moje svědomí. ,,Na tohle už nejsem" řekl jsem si nahlas. ,,Jsi jenom starý blbec" řekl jsem a dupl jsi, pak jsem si ale uvědomil ,,Kde je vlastně Amy." šel jsem se tedy podívat k ní do pokoje. Přistoupil jsem ke dveřím kde bylo napsané AMY , jemně jsem zaklepal a čekal jestli mě Amy pozve dovnitř, ale nic se neozvalo. ,,Amy? Jsi tam?" zeptal jsem se a pomalu sem vcházel do pokoje. Amy ležela na posteli a vypadalo to že spí a tak jsem šel k posteli a podíval se jestli to je pravda ,,Amy?" šeptl sem a podíval se jí do tváře kterou měla bledou a studenou jako led. ,,Amy?!" zakřičel jsem a snažil se jí probudit ale nic. ,,Amy!" zakřičel jsem znovu. Oči Amy se najednou otevřeli a svítili krvavě rudou barvou ,,Bouře přichází Doctore! Tvoje píšen brzo skončí!" ozvalo se a Amy se probudila.,,Co se to sakra stalo!" zeptala se a hluboce dýchala. ,,To já nevím ale zjistíme to" Amy se pomalu zvedla z postele a zakymácela se, chytl jsem jí vzal ji do náručí a pomohl jí do hlavní místnosti. ,,Co to kruci bylo?!" zeptala se Amy znovu ,,Proč se na to ptáš znova?" ,,Já už jsem se na to ptala?" ,,Jo" ,,Že jsi to nepamatuju..." ,,Něco tě pálí zevnitř.. musíme najít tvého dvojníka a zabít ho!" ,,Ale jak?" ,,To bych taky rád věděl Amy" přistoupil jsem k ní blíže a objal jí na uklidnění.
,,Veselé Vánoce! :)"
ČTEŠ
The Doctor Who
Fanfiction" Vesmír je velký,obrovský a složitý,a směšný. Někdy,velmi zřídka se nemožné věci stávají a říkame jim zázraky. A to je teorie. Za devě set let jsem nikdy ještě žádnou neviděl,ale tak to prostě je." řekl Doctor a zasmál se.
