" Vesmír je velký,obrovský a složitý,a směšný. Někdy,velmi zřídka se nemožné věci stávají a říkame jim zázraky. A to je teorie. Za devě set let jsem nikdy ještě žádnou neviděl,ale tak to prostě je."
řekl Doctor a zasmál se.
Ráno jsem se probudila docela brzo, šla jsem rovnou pomáhat River s tou věcí aby jsme mohli najít Doctora co nejdříve. ,,Doufám že je v pořádku" River si povzdechla " V to doufám taky Amy, ale...nikdy nevíš co můžeš čekat." ,,Jak to myslíš?" ,,No...nikdy nevíš jestli není pozdě.." ,,Tohle neříkej ! Je to Doctor! Když se mu něco stane pouze zregeneruje...." River neodpověděla a pracovala dál.
O 4 hodiny později...
,,Tak mám hotovo Amy, můžeme se vydat na cestu.." souhlasně jsem přikývla šla k River a chytla se jí za ruku aby nás přenášedlo přeneslo obě. Když jsem otevřela oči viděla jsem hvězdy, byla tma, přede mnou v dálce jsem viděla modrou budku.. byla to Tardis., z očí se mi zpustily slzy. ,,Amy?" přistoupila ke mě River a dala mi ruku na rameno. ,,At už uvidíme v Tardis cokoliv, musíš věřit v Doctora a ty to víš.." ,,Já věřím" řekla jsem ubrečeným hlasem a šla jsem k Tardis.
Pomalu jsem vzala za ouško a otevřela dveře Tardis, vevnitř byla tma, ticho, nikdo ani nic se neozývalo. Vešla jsem do hlavní místnosti a byla jsem v šoku z toho jak Tardis vypadala. Byla celá porostlá nějakou květinou a vevnitř byl chlad, bylo to skoro jako by Tardis už nežila... vedle sebe jsem uslyšela hlasité chrčení osoby, dýchala zhluboka jako by se nemohla ani pořádně nadechnout, otočila jsem se a na zemi ležel Doctor. Rozeběhla jsem se k němu a slzy z očí my začali téct rychleji a rychleji. ,,Doctore! Doctore! Jsem tady... to jsem já Amy jsem tady s tebou uklidni se... RIVER!" volala jsem jí na pomoc. Doctor byl zesláblí a košili měl od krve. ,,Doctore..co se stalo? River proč se neuzdravil?!" ,,On nemůže..." ,,Cože?! Proč?" ,,Umírá" s těmito slovy jsem se podívala na Doctora který se na mě smál. Zvedl ruku a dal my jí na tvář ,,Nikdy na tebe nezapomenu malá Amélie Pondová" řekl a s těmito slovy se Doctora oči začali zavírat. ,,Nééé! Nééé....Doctore....Tohle mi nemůže přece udělat....vrat se my! Doctora" brečela jsem a tiskla jsem se k němu. Chci aby se vrátil... je to přece můj otrhaný Doctor. ,,Amy.. je mi to líto..." ,,River ne! On se musí vrátit! Musí přece zregenerovat!! Tohle nemůže být konec!" ,,Amy je mi to líto ale přišli jsme pozdě.." ,, Je to moje chyba...je to moje chyba!!!" Křičela jsem a brečela. River se mě snažila odtáhnout ale já jsem nechtěla. ,,Amy..." ,,River... nemůžeme ho tady nechat...je to náš Doctor...chci mu udělat hrob.." ,,Dobře" vyšli jsme ven, River našla v Tardis lopatu, já jsem vykopala jámu, Doctora jsme do ní položily a dali mu na prsa jeho sonický šroubovák.. nabrala jsem hlínu a chtěla jí hodit dovnitř ale River mě zastavila. ,,Počkej.. chci mu něco vrátit" řekla a z kapsy vytáhla malou knížku, malou modrou knížku. Vložila jí k němu a kývla hlavou že můžu, s každou lopatou kterou jsem nabrala jsem brečela víc a víc. Vše bylo hotové, šli jsme dál od Tardis a já jsem Doctorovi darovala ještě pár svých slz. River vytáhl přenášedlo chytla mě za ruku a zmáčkla ho. Objevily jsme se zase v tom hotelu, hlavou se mi honilo strašně moc myšlenek... ,,život bez Doctora není přece život..." řekla jsem si v hlavě. Vběhla jsem do kuchyně vytáhla nuž, ruka se mi klepala ale já věděla že to chci udělat... ruku s nožem jsem namířila před sebe přímo na srdce, poslední slza my stekla po tváři. Silně jsem zabodla nuž do tvého srdce, ta bolest byla strašná ale já věděla že to tak bude lepší... Uvidím zase svého Doctora. Pod sebou jsem viděla pouze stopy kapiček krve na podlaze, nohy se mi podlomily a já spadla na zem. Slyšela jsem něčí hlas ale už bylo pozdě...moje oči se zavíraly a já navždy usnu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tak doufám že se vám tahle část líbila :) Je to poslední část tohohle příběhu a abych se přiznala když jsem to psala rozbrečela jsem se :D ale co :) moc bych vám chtěla poděkovat za neuvěřitelných 28 800 přečtení a 2 000 vote :) jsem moc ráda že i přesto kolik chyb v tomhle příběhu je se vyšplhal na tak krásné číslo :) moc jsi toho vážím a moc to pro mě znamená :) Nyní se budu věnovat svým dalším příběhům a doufám že se vám budou také tolik líbit jako The Doctor Who :) Mám vás rada a ještě jednou děkuju !
