Payphone in Central park

Chapter 28

„Ale no tak, panstvo, jen jsem to tak plácl. Za vás se stydět nemusím." Zrak mu sjel ke mně a to, že se mě snaží vyprovokovat bylo zřejmé. „A za mě snad ano?" „To co předvádíš..." Dylan si pobaveně odfrkl a kluci se posadili. Všichni jsme se zapřeli lokty o kolena, předklonili se a on si odtáhl límeček od krku. Nesnášel, když jsme se chovali jako jeden...

„Dylane a co předvádím? Snažím se žít normální, osobní život, nehledě na to, kdo jsem ve světě slavných. Co je na tom špatného?" „Jo, Dylane. Co ti na tom vadí? Všichni se s někým stýkáme." „Ano Nialle, ale vy všichni máte někoho slavného." „Ale, tak v tomhle je zakopanej pes? Že ona není hvězdička?" Uchechtne se Louis a pohoršeně se na mě podívá. „Payno, Payno, klesl jsi hodně hluboko."

„Takže, proto si na nás poštval včera novináře? Dals jim mou adresu, tedy, spíše její –což mi na jednu stranu nejde do hlavy, jak jsi to zjistil, ale na tu druhou, čemu se divím? – aby ji vyděsili? Proč? Udělalo ti to dobře? Musím tě ale zklamat, strávila se mnou noc a myslím, že tu dnešní opět budeme spolu."
„Dylane, o co ti jde? Proč tě to tak žere?" Zvedl se Louis a jako šelma kolem něj chodil. Nic jsme si s kluky předem nedomluvili, ale teď panovala tichá domluva, vyvolat v něm strach.
„Myslím, že já to pochopil." Zazubil se Harry a i on se vytáhl na nohy. „Ze Seleny, Kendall i Danielle... Má z nich peníze. Když nás nimi vyfotí a nechceme, aby fotky byly zveřejněny, podplatí on noviny, ale jemu chodí zpět peníze za holky, které mu platí jejich vedení. Ale za Claru? Nemá z ní ani penci." Ušklíbne se a mlaskne. „Nemáš z nás už dost peněz, že ničíš život nevinný holce?"

„Liame!"

Jen co to Harry dořekl, a Dylanova tvář ztuhla, zatmělo se mi před očima. Jeho oči prozrazovaly, že Harry uhádl, proč mu tak Clara leží v žaludku.

„Neblázni!" Pokoušel se mě Louis i Harry sundat z Dylana. Držel jsem ho pod krkem, ve vzduchu, zády přiraženého na zdi. Dylan sípal, lapal po dechu a prsty se snažil oddělat mou ruku.
„Jsi normální?!" Zachrčel a sjel podél zdi na koberec. Harry mě držel zezadu a Louis mi bránil, abych po něm znovu skočil zepředu. Niall si k němu přiklekl a zkontroloval rudý pruh kolem krku.

„Krása! Payno!" Mlaskl pobaveně, Dylan jej odstrčil a vytáhl se na nohy.
„Jak sis tohle mohl dovolit?!" Vyštěkl a Harry mě na poslední chvíli opět sevřel. Už i Niall stál přede mnou a provokativně si křupal klouby.

„Jak?! A co ty?! Dohazuješ mi kurvy, který ti někdo proplácí! Jakým právem mi můžeš organizovat život?! To, že jsi v čele, našeho managementu neznamená, že naše soukromí ti je podřízeno!"

„Tohle jsi opravdu přehnal." Většinou byl Louis ten uřvaný, ale teď zněl klidně. „Dylane, byli jsme s tebou spokojení, dokud jsi nezačal dělat tyhle sviňárny. Stojí ti za to, těch pár liber?" Potlačil jsem uchechtnutí... Pár liber... Hádám, že jen za, kupříkladu, soukromé fotky Nialla a Seleny, dostal víc než jen pár liber.
„Uděláme to takhle, my si najdeme nového producenta a ty, v naprostém klidu odstoupíš a dáš nám pokoj. Nejen té malé od Liama ale všem. Jakmile něco zkusíš, věř, že to nebude vůbec dobré. Myslím, že Liam se v nejhorším případě vykroutí i z vraždy. Ostatně, nebyl by v tom sám."

„Mi jako vyhrožujete?! Po tom všem, co jsem pro vás udělal?!" Nadechl jsem se, ale Niall mi zacpal pusu. Vztekle jsem na něj pohlížel, zatímco on mrkl a obrátil se k Dylanovi. „Nevyhrožujeme, varujeme. To je rozdíl. Nechceme ti dělat problémy, i když, po tom, jak ses k nám choval, by sis je zasloužil. Ale nechceme ti zničit život, víš moc dobře, že by stačilo si veřejně postěžovat a ty by sis už ve světě hudby ani neškrtl. Ber nebo nech být."

„Sbal si co je tvoje a vypadni. Naši právníci se s tebou spojí a jestli nechceš opravdu problémy, budeš souhlasit se vším, co nachystají." Harry mě konečně pustil a stejně jako polevil fyzický pocit, tak i ten psychický. Nechápal jsem, proč nám tak dlouho trvalo Dylana poslat do patřičných míst... Nešlo to tak těžce...

Obrátil jsem se na patě a vyrazil přímo do studia. Ačkoliv bude Niall beztak řvát, zasmradil jsem celý prostor cigaretou. On jen nakrčil nos a s úšklebkem se rozplácl na pohovce.
„To šlo celkem dobře, ne?" „Jen aby nechtěl dělat problémy." „Udělá jeden a zabiju ho." V kapse mi začal vibrovat mobil a písmenka na displeji mi vyčarovala úsměv na tváři.
„Tak ji to zvedni, ať nemusí čekat." Ve tváři mi přistál polštář a raději jsem vylezl ven mrznout. „To sis mohl rovnou zapálit na terase!" Houkl za mnou Niall.