Payphone in Central park

Chapter 40

Liam

„Prosím!" Zašeptala mi vysíleně do rtů. Sám jsem byl k smrti unavený, ale nechtěl jsem to dát najevo. S hranou dávkou pobavenosti, jsem se na ni něžně položil. Neměla už ani sílu, aby kolem mě omotala nohy.
„Co je, miláčku? Už nemůžeš?" „Zničíš mě! Jsem jako hračka, na ukojení tvých tužeb. Nejsem stroj, lásko. Já už nemůžu!" „Jsi moje hračka, ale nesloužíš mi v tom slova smyslu, který jsi řekla... Lásko, mě žene hrdost." „Co?! Takže ty se přemáháš?!" „Přece neselžu!" Prostorem zní smích a přehlídka, i usmívající se Kendall se Selenou, které pózují z obrazovky, ji dávno přestaly zajímat.
Zakňourala a z posledních sil kolem mě omotala znovu nohy. Dívala se mi do očí, hryzala se do rtu, slastně sténala...

„Kam jdeš?" „Do sprchy." Líbla mě na nos a znovu se ode mě snažila dostat. Usnul jsem ji na hrudi a s nevolí se díval, jak její nahé tělo mizí. Snahu dostat se za ní, mi zhatila.
Uraženě jsem se přesunul do ložnice a v duchu si opakoval, že klíč z koupelny, musí zmizet.

„Co se tváříš, jako vrah?" „Proč ses zamkla?" „Chtěla jsem se osprchovat?" „Sama..." „Liame..." Spustila ze sebe ručník a vklouzla mi pod peřinu. Drze se usmívala, hladila mě po hrudi a sem tam, mi dala pusu.
„Copak už nejsi unavený?" „Proč myslíš, že jsem tě tam chtěl ojet?" „A nechtěl?" „Chtěl." „Tak vidíš." Tlumí smích a položí se na mě.

Ticho se rozprostírá kolem nás. Hladím ji po těle, líbám do vlasů a vychutnávám si, její přítomnost.

„Lásko?" Nic, nereaguje. Pobaveně se začnu smát. Usnula na mě s jemným úsměvem. Drží mě kolem pasu a já taky začnu usínat."

„Ty se někam chystáš" Probouzí mě šramot, na nose mě lechtá snaha slunce, vykouknout z podmračeného nebe.
 „Je tu Sel... Niall ji řekl, kde bydlíme. Přepadovka, lásko. Jdeme spolu na snídani, ty máš v kuchyni. Dovezla ti muffiny, od Nialla." Dostal jsem pusu a chtěla zmizet.
„Oznamuješ mi to, jak kdyby se nechumelilo." „Promiň, vynahradím ti to. Ale ona byla neúprosná." „Co když budu já? A prostě tě nepustím?" „Frajere, jestli chceš rozkazovat, pořiď si psa." Vybuchnu smíchy, a ona se ke mně vrátí. „Nejsem hej, ani počkej. Hej!" Vyprskne smíchy a uraženě si kontroluje drdol z vlasů, který jsem ji zničil ve chvíli, kdy jsem ji stáhl přes sebe do postele.

Drtím ji v náručí, se smíchem ji vrčím do ucha, že ji nikam nepustím. Ona se se smíchem brání, že ji lechtám a ničím ji vlasy.
„Zůstaň se mnou. Budeme se válet, mazlit, najíme se v posteli; udělám palačinky." Mrkám a ona se ke mně znovu sklání. „Na dvě hodiny si skočím se Sel, nebo už nechceš, abych mezi vás, elitu, zapadla?" Protáčím panenky, ona se pobaveně směje.

„Claro, pro Boha! Co tam děláš?" Dveře se rozrazí, teatrálně si povzdechnu a přitáhnu si peřinu výš. Selena mě sjede kritickým pohledem a uchechtne se.
 „Prosím tě, chlupatý hrudník se mi nelíbí, nemusíš přehánět." „Nemáš ráda chlupatý? Ještě, že jsem chlupatý všude." Otřese se a zmizí, Clara vybuchne smíchy a do rtů mi zašeptá, že miluje můj hrudník, stejně jako zbytek těla a uteče. Na rtech mi sedí chuť její rtěnky a já se s úsměvem otáčím na břicho a usínám.

„No to je dost!" „Zdar." Ustoupím ode dveří a nechám Nialla projít. „Co tu chceš?" „Nudím se!" Prskne a zamíří rovnou do ledničky. Se zíváním, a drbáním se ve vlasech šlapu za ním. „Vždyť budou za chvíli zpět, Clara říkala, že za dvě hoďky dojde." „Kde žiješ, Šípková Růžo? Jsou dvě odpoledne!" „Eh?" Pohledem hledám hodiny.
Niall se šklebí a k pivu, si vytahuje z mrazáku pizzu.

Z jednoho piva a jedné pizzy, se stalo několik plechovek, před námi se válí další dvě krabice z objednávky pizzy a sledujeme fotbal. Nohy na stole, byt smrdí po cigaretách a jen co se Niall uklidnil a já si v duchu maloval, jak ji zmaluju zadek, za ty rádoby dvě hodiny, začali jsme si tuhle pánskou jízdu užívat.
S řevem povzbuzujeme náš oblíbený tým, radujeme se z gólů, vztekáme se nad góly od protihráčů.

„Vidíš, já ti říkala, že on si to nakonec užije." Obrátíme hlavu ke dveřím. Holky se na nás pošklebně usmívají. Tašky v ruce, v druhé kabelky a kafíčko.