Payphone in Central park

Chapter 32

Zesílím stisk kolem jejího těla a ona tiše sykne bolestí. „Au! Liame, to bolí." Zašeptá a nechápavě se na mě podívá. „Promiň. Co chceš k pití?" „To je fuk." „Pivo?" „Ne-e." „Hazz, máme něco nealkoholickýho?" „Pivo?" „To taky, nemáš Colu?" „Možná někde... Jinak je tam minerálka."
„Pojď se posadit, a přestaň se tvářit tak vyjukaně, my nekoušeme." Opět Louis. Pobaveně ji sleduje a ona po mně střelí pohledem.

„My nekoušeme, ten blbec už vypil půlku flašky vodky, tak je mluvnej. Pojď za náma." Usmívá se na ni Harry z pohovky. Periferně ji vidím, jak si podává ruku s Kendall, ale i když se ti dva snaží tvářit přátelsky, ona je pořád jak Alenka v říši divů. Než se stihnu odlepit od linky, hrne se do kuchyně Niall i se Selenou. Ta se na chvíli zarazí, ale pak za Clarou míří s úsměvem.

Vzedme se ve mně vlna vzteku, Louis sjel z židle a posadil se vedle Clary, na můj vkus, až moc blízko.

Clara

Připadám si jako v jiném světě. Harry řeší s Kendall nějakou přehlídku, ke mně se žene nová příchozí Selena Gomez, vedle sedí přiopilí Louis a jeho nenápadný dotek na stehně, mě děsí ještě teď.

„Ahoj! Já jsem Selena. Moc mě těší. Liam se mi nepochlubil..." „Máš Nialla, ten ti řekne spolehlivě všechno." Houkne Liam od linky. „Jistě, ale víš jak." Obejme mě a něco mi říká, že si s ní budu asi rozumět víc jak s Kendall. Tedy, doufám v to.
„Posuň se." „Proč?" „Chci si sednout?" „Málo místa?" „Louisi! Okamžitě se posuň." Liam se nad námi vzteká. Místo z druhé strany vedle mě, zasedla Selena. „Můžeš mu uhnout? Prosím!" Louis nakrčí ret a konečně zvedne zadek. „Díky." Převezmu si od Liama skleničku s Colou. Když mě obejme, natočím se k němu víc bokem a protáhnu mezi jeho zády a opěrkou pohovky ruku.

„Jsi v pořádku?" Šeptá mi do vlasů. Ostatní se o něčem baví a nemůžu se zbavit pocitu, že je naštvaný. Sedí strnule, svaly snad po celém těle zatnuté. Plechovka piva se pod jeho stiskem mírně deformuje.

„Připadám si, jak Alenka... Co je s tebou?" Otře se mi bradou o čelo. „Miluju tě." Zašeptá náhle. Zní zoufale a opět jen syknu, když mě pevně jednou rukou stiskne. Do ucha mu zašeptám totéž a pak se otočím na Selenu. Klepe mi vytrvale do ramene a dotazuje se, co dělám zítra. Kendall má přehlídku a mohla bych jít jako její doprovod. Niall se vymlouvá na schůzku s nějakým dávným kamarádem a ona nemá s kým jít.

„Upřímně... Nevím ještě." „Ale no tak, aspoň se seznámíme." „Můžu si to rozmyslet?" „Měla bys říct zavčas, ať si Sel domluví někoho jiného." Nemýlila jsem se. S Kendall si zjevně opravdu rozumět nebudu. Harry po ní střelí pohledem a nesouhlasně zavrtí hlavou. „Fajn. Sel, je mi líto. Ale domluv se s nějakou kamarádkou." „Nevím se kterou, dám ti na sebe číslo, můžeš si to rozmyslet. Dáš mi vědět zítra." „Když jít nechce, tak ať se nepřemáhá. Netoužím se dívat, do její znuděný tváře." „Kendall!" „Zjevně i tady je skrz donucení."
„Můžeš se uklidnit?" Zavrčí Liam a očima ji propíchne. „Tys taky byla vyděšená, když jsi poznala nás všechny. Tak si to laskavě uvědom. Nemůžeš po ní chtít, že ti tu svěří svoje tajemství a bude dělat, jak je to tady super. Dej tomu čas! A s tím donucením máš pravdu, už teď toho lituju!" Očima sjede k Louimu. Konejšivě ho hladím po boku a vrtím hlavou, ať už mlčí.

„Harry!" „Payno má pravdu. Nebyla jsi o nic mluvnější, než je teď Clara." Kendall si odfrkne a uraženě se o něj opře. Hladí ji po rameni a ústy mi naznačí omluvu.

„Už je tady. Holky, nechcete se přesunout? Tohle vás asi bavit nebude." „Neboj, za chvilku to máme vyřešený. A Selena je fajn, ne?" „Jo, ona jo." Zamumlu Liamovi do rtů a Selena mě chytí za ruku. Následujeme Kendall, vede nás někam do patra. Harry šel otevřít dveře, dorazil nějaký ten jejich další šéf...
„Ona je většinou na nový holky taková. Ani na mě nebyla moc milá. Bojí se, že ji přebereš Harryho." „A jinak normální?" Mumlu tiše, když nám Kendall zmizí za rohem chodby. „To jsem si říkala taky. Nic proti Harrymu, ale já mám raději krátkovlasý kluky." Vyprsknu smíchy a v duchu si vybavím Harryho vlasy spletené do copu.

Sotva se posadíme v dalším, mini obyváku, Kendall odchází s telefonem na uchu. Volá ji maminka a ona najednou zní, jako kdyby snědla litr medu.