"Našel sem to dneska v jednom tom baráku. Na," něco mi podá, "to je obal toho cédéčka." Přečtu název kapely: My Chemical Romance.
"Nevím co to znamená," zvednu oči k Alanovi.
"Moje chemická romance," odpoví Alan, "moc nevím co to má být, ale název toho alba je Konvenční zbraně."
Podívám se na obal znovu. Je béžový a na něm obrázek pistole.
"Vypadá hezky. I ta hudba zní dobře," pak mi něco dojde, "hele, jak to že rozumíš tomu, co je tam napsáno?"
"Máma na mě od malička mluvila anglicky. Uměla i česky ale nějaká její pra pra pra prababička byla z Anglie a tak chtěla pokračovat v tradici. Dost sem toho zapomněl ale lehký věci pořád zvládnu," mrkne na mě.
"Takže rozumíš těm písničkám?", zeptám se.
"Jo," řekne a sedne si vedle mě, "to cédéčko je ale hodně poškrábaný, a tohle rádio už taky mele z posledního, takže hraje jen pár písniček," řekne a dojde ke skříni, kde rádio je. Něco zmáčkne a nakonec řekne: "Tahle se mi líbí asi nejvíc."
Začne hrát zvláštní předehra a pak mírná, příjemná hudba. Potom zpěvák začne zpívat.
"Je to hezký, ale nerozumím tomu," řeknu Alanovi, který si mezitím přisedl zpátky na postel.
"Počkej na refrén," odpoví. A tak čekám. Písnička hraje dál až nakonec Alan promluví.
"Tenhle svět je ošklivý,
Ale ty jsi pro mě nádherná.
Myslíš na mě?
Jako ja myslím na tebe?
Řekl bych, že se omlouvám,
Ale vážně potřebuju jít.
Jen chci aby si věděla,
že na tebe myslím každou noc a každý den.."
A pak mě políbí.
ČTEŠ
Nezničitelná
خيال علميJed vypuštěný do vzduchu při válce zabíjí pomalu každého. Nikdo se nedožije více než 30 let. Proč tedy lidé zakládají rodiny? Proč vystavují své děti stejnému osudu? Má vůbec smysl žít v takové společnosti? To jsou otázky, které si klade hlavní hrdi...
