Nešťastná láska ♡

42. díl

Ráno brzo vstávám. Jsou tak 4 . Chtěla bych někam odletět. Daleko od něj. Stejně mě nemiluje má mě jenom na sex. Kam ale pojedu? Nebo odletím? Všude mě najde je to zbytečné. Jakoby byl celý svět jedno velké vězení. Miluju ho ale na druhou stranu ne. Jediné co mi zbývá je zabít ho. Pak budu konečně volná. Ale je jedinej v mým životě. Mám jen jeho. V podstatě. Slíbila jsem že neuteču. Když uteču najde mě a bude mě mučit. Když neuteču budu to s ním muset dělat každý den několikrát. Co je lepší? Odkud vlastně bere ty informace? Nevím nic nevím. Mám nápad dneska se ho na to všechno budu vyptávat a smlouvat za sex. To na něj vždycky zabere. Pokud mě ovšem neznásilní. Lehám si a znovu usínám. Probouzí mě polibky na obličeji. Otevřu oči. Je tak hezký. Co mám dělat? Zase mám chuť ho mít v mém těle. To je neuvěřitelné co se mnou dělá.

,,Dobré ráno lásko."

On mi říká lásko? Chce mě jen na sex a to je nějaká láska?

,,Dobré."odpovím zklesle.

,,Copak ti je? Dneska je náš velký den."

,,Jó a jakej?"

,,Chtěl jsem ti to dát až navečer. Ale nemůžu se dočkat."

Vytáhne šuplík v zásuvce. Vytahuje z něj malou krabičku. Přijde ke mě a klekne si na koleno. Vím co to je. Prstýnek. On mě chce požádat o ruku? Po tom co mi udělal? Teď to pěkně schytá. Hajzl jeden.

,,Vezmeš si mě?"řekne a kouká na mě s jeho roztomilýma hnědýma očima.

Ukápne mi slza a já říkám.

,,Ne."

Postaví se a snaží se mě pohladit. Ucuknu mu. A on schovává prstýnek do kapsy natahuje ke mě jeho ruce a já se rázem ocitám v jeho náručí. Brečím mu do ramena. Kvůli mě má celý mokrý krátký rukáv.

,,Omlouvám se ti po tom všem to nedokážu."zabrblám mu do ramena.

,,To je v pořádku."řekne a tiskne mě k sobě.

Začne mě líbat a já se dostanu z jeho sevření a řvu na něj.

,,Přestaň už nechci bejt tvoje děvka."

Strčím do něj tak silně že padá na zem. Běžím na záchod a koukám se na něj klíčovou dírkou. Sedne si do křesla a a. On brečí a tak nahlas. Co jsem to udělala? Je mi ho teď líto. Odemykám dveře a jdu k němu. Zvednu jeho hlavu. Je celý červený po tom jak brečí.

,,Je mi to líto. Omlouvám se ti. Tak jsem to nemyslela."

Sedne si ke mě zády. Políbím ho na krk.