44. díl

158 5 2
                                    

Má pravdu. Věděla jsem to. Nakonec Jacob mi jen řekl pár sladkých slov a já se do něj "zamilovala". Jsem vlastně ráda že ho zabil měla bych mu být vděčná a omluvit se mu. Miluju ho ještě víc, protože už mě netíží Jacobova smrt. Bylo to jen velké pobláznění z mé strany. Stojí naproti mě a dívá se mi upřeně do očí. Políbím ho.

,,Vše ti odpouštím. Spíš bych se ti měla omluvit."

,,Ne to je v pořádku naprosto tě chápu. Miluju tě. Od teď to klidně dělat nebudem nebo budem. Je to jen na tobě. Můžeme i jezdit na dovolené na turistiku a tak."

,,To by bylo úžasné miluju turistiku. Vždycky jsem si přála letět do Švýcarska do Alp. Máme tu ale Andy takže by jsme mohly nejdřív do nich a... ."přeruší mě prstem na mých rtech.

Zbožňuju tě a miluju.

,,Já tebe víc."

,,A já tebe nejvíc Rose. Jsi můj život."

,,Dost lásky. Jdeme na to."řeknu mu nadrženě.

,,Na co?"

,,Ty nevíš?"

Kulišácky se na něj podívám. Začnu ho svlékat a hladit po jeho nahé hrudi. Už ví co myslím a jdeme na to. Povalím ho na postel a skočím na něj. Zasmějeme se. Obejme mě a opatrně do mě vniká. Křičím na něj.

,,Ano."

Vyvrcholím a on po mě. Je mi špatně. Běžím do koupelny a zvracím. Mám strašný hlad. Běžím zase do kuchyně a cpu se pak to všechno vyzvracím. Co se to děje? Jsem celá oteklá nebo jsem stloustla? Přiběhne ke mě a ptá se.

,,Jsi v pořádku."

,,Ano jsem. Zítra ale půjdu k doktorovi. Radši. Půjdeš se mnou?"

,,Rád."

Usínáme. Ráno mě probouzí zvracení. Ach jo je to tak nepříjemné a otravné. Snad nejsem těhotná. Jen jsem určitě něco špatného snědla. Spácháme ranní hygienu. Propleteme si ruce a jdeme k lékaři. Odebírá mi krev. Nervózně se vracíme do hotelu. Celý zbytek dne jsme jako na trní. Ráno se probouzíme a vystřelíme k doktorovi. Přijde ke mě a směje se na mě. Jsem asi zdravá. To je dobře.

,,Musím vám oznámit že jste těhotná. Jste zhruba v 1 týdnu."

,,Cože to snad ne?"

Lukas se na mě směje a říká mi.

,,Tak já budu tatínek to je úžasné."

,,Ne to není. Nejsem na to připravená. Půjdu na potrat."

Vyjeveně na mě kouká. Je vidět že to dítě opravdu chce. Ale já to nedokážu. Mít dítě ve 21 letech. Skončila jsem vysokou a mám jen základku a gympl. To ne. Mám jasno.

,,Půjdu na potrat."

Nešťastná láska ♡  Kde žijí příběhy. Začni objevovat