33. díl

186 6 2
                                    

Svléká mě a já se snažím hýbat ze strany na stranu aby se mu to nepodařilo. Marně. Znovu jsem nahá. On také. Roztahuje mi nohy aby do mě mohl vniknout, ale já se bráním. Nejde to. Roztáhl mi je a já na něj pomalu a klidně koukám a on se zarazí a dá mi nohy k sobě.

,,Proč na mě tak koukáš?"

,,Já jenom že tím nezkazíš život jenom mě, ale i sobě. Protože já tě nemiluju a nikdy nebudu."

,,Jak si tím jako zkazim život já?"

,,Říkal jsi že mě miluješ a kdyby to byla pravda tak by jsi přece neublížil dívce kterou miluješ. Jestli ano tak by jsi si to vyčítal celý svůj život."

Lukas se zamyslí a pouští mě ze sevření. Oddychnu si ale v tom se objeví ve dveřích Jacob. Sakra co tady dělá? Vždyť neví kam jsem šla. Neví snad ani kde Lukas bydlí. Jacob se rozběhne proti Lukasovi a Lukas zatne do Jacoba nůž. Přímo do srdce. Strnu. Nedokážu se hýbat ani nadechnout. Nejde to. Pak jen slabě řeknu.

,,Roz...rozvaž mě a hned."

Rozvazuje mě a já přicházím k Jacobově tělu. Začnu řvát a sténat. Volám sanitku. I když vím že to nepřežije ale stále věřím že ano. Otevře jeho překrásně modré oči které se se svou modří nevyrovnají ani nebi. Zvedne ruku a pohladí mě po vlasech. Hodně se přemůže a říká.

,,Mi. Lu. Ju. Tě. A. Nik...nikdy. Ne. Pře. Sta. Nu. Ros... ."

Spadne mu hlava netluče mu srdce zavřely se jeho nádherné oči a ja vím že je mrtvý. Nalepím se na něj jako klíště a začnu ho pusinkovat. Nevnímá. Konečně přijela sanitka. Přichází do pokoje a kontrolují mu tep. Kývají na sebe hlavou ze strany na stranu. Říkají mi abych se ho pustila a oni ho mohli odklidit. Nevnímám je a přitisknu se k němu ještě víc. Lukas mě chytá a snaží se mě z něj odtáhnout pryč. Jsem stále nahá a Lukas taky. Přimáčkne mě na jeho klín. Do zadku mě tlačí jeho penis. Sanitáři zatím nakládají jeho tělo. Bouchám do Lukase a on né a né mě pustit. Využil to v jakém jsem stavu a znovu mě přivázal pouty k posteli. Z očí se mi hrnou neukončitelné zástupy slz. Následovně do mě tvrdě vnikl. Bolí to je to neuvěřitelná bolest.

,,Prosím Lukasi přestaň. Lukasi prosím. Auuu!"

Nehodlá přestat a zvyšuje svojí rychlost. Pak konečně přestal a udýchaně si vedle mě sedá. Brěčím stále jen brěčím. Pohladí mě po rtech a já ho kousnu.

Nešťastná láska ♡  Kde žijí příběhy. Začni objevovat