Nešťastná láska ♡

13. díl

,,Hmmm... kluci, kluci, kluci pěkně jste si ji rozmazlili."řekl Drake posměšně.

,,Je to naše kamarádka a ani ty ji neublížíš Draku."

Jdu za Jacobem a obejmu ho. Ale on ...

,,Vypadni. Chápeš že Drake je tu jen kvůli tobě. Ředitelka usoudila že si se s nimi usmířila. Tak ho sem poslala nazpět."naštvu se a bouchnu dveřmi.

Běžím chodbou za holkama. Snad mi to nemají i ony za zlé. Mají. To snad ne. Já všem ukážu že Drake není tak špatnej. A kluci mi pomohou. Po vyučování běžím za Drakem a spol.

,,Čau Draku tak jak ses měl?"

,,N...n...no já se ti za všechno omlouvám Rose. Nikdy jsem nemluvil s nikým jiným než s klukama je to nezvyk mluvit s holkou. Vím že jsou na tebe teď kvůli mě všichni naštvaný. Já za to prostě nemůžu mívám takový skraty víš?"otevřela jsem pusu dokořán.

Lehce kývnu na souhlas a on sklopí hlavu. Najednou vidím Jacoba. Přiběhnu za ním a vše co jsem teď slyšela jsem mu řekla a objala ho.

,,Prosím dej mu i mě ještě šanci."

,,Ale jen proto že tě miluju."

,,Dobře, Moc děkuji."

Někam se najednou rozběhne a já klidně odcházím domů. Spatřím nějakých 6 kluků jak se perou. To ne to je Jack, Martin, Johnny, Drake, Lukas a Jacob. Co si provedli? Rychle k nim běžím, aby si neublížili.

,,Co to tady kruci děláte?"

,,Rose zase všechno kvůli tobě. Víš o koho se pereme? No o tebe. Všichni tě milujeme."řekne za všechny Jacob."

,,To ne. To ne. I ty Draku?"

,,No? Proto jsem tě chtěl znásilnit. Nedošlo mi že mě nebudeš mít ráda."

,,Lukasi a co ty?"

LUKAS :

,,Já nevim dej mi pokoj."

Nemám jí rád. Nevím proč. Nic mi neudělala. Asi to jen není můj tip. To vlastně žádná holka. Nemám na ně náladu. Holky jsou k ničemu. Pořád křičej, pomlouvaj, nemaj náladu a tak... Nejhorší je, že si nedokážu přiznat, že jí mám rád. Příští týden letím do Kolumbie. Bude tam skvělej relax a na všechno zapomenu. Jdu domů. Osprchuju se. Myslím celé dny jenom na ni. Ve škole se nedokážu soustředit. Chtěl bych jí ublížit a velmi si to užít, ale na druhou stranu by mi jí bylo líto. Jdu spát a ráno se probudím. Jdu do školy dám. Nikdo se mnou nikdy nechodí a ani nechce. Taky nechci jsem radši sám. Dá se pak skvěle přemýšlet o různých věcech. Rozhodl jsem se, že jí to všechno po pravdě řeknu. Vcházím do její třídy a vyvalí se mi slzy.