Oboum dvoum se líbí Peter Dickens a hádají se kdo ho dostane.
,,No tak holky nechte se běžte za nim pozdravte ho a skamaraďte se s ním a uvidíte koho chce." Řeknu jim aby se konečně přestali hádat.
Ještě se začali hádat kdo za nim půjde dřív. Je s nima sranda. Domluvili jsme si několik měsíců dopředu my všechny tábor. Ze školy přicházím domů nic zvláštního se tam nestalo ,jenom mám konečně učebnice ze všech předmětů. Vracím se domů a sděluji rodičům tábor a mamka mě pohlavek sesune k zemi.
,,Mami to bolí co to děláš?"říkám s velikou bolestí a slzami.
,,Co si to dovoluješ si bez mého svolení domluvit tábor?"
Naštvu se ,seberu se ze země a bouchnu dveřmi a běžím pryč.
Vidím louku s 1 stromem. Nad loukou u mě je lavička. Sednu si a odpočívám. Po byla jsem tu 4 hodiny koukáním do přírody a na ten strom je 8 hodin večer a já se vracím domů. Mám chuť na müsli. Otevřu skříňku vezmu si krabici s müsli a müsli se začne sypat ven. Co se to děje? Krabice je prokousaná. To nebyla Sazi to byl nějaký hlodavec. Ale jaký? Jsem unavená přijdu na to zítra po škole na mé louce. Jdu se všemi 5 kamarádkami do školy. Tak moc jsem je hnala jako vždycky že jsme tam byli o půl hodiny dřív. Oni to věděli.,,Čauky tak dneska taky tak brzo jó a to ti Rose nestačily ti ty rozházené učebnice!!!?"
,,Nechte mě bejt běžte si šikanovat někoho jinýho. Vám by se taky nelíbilo kdyby vás někdo šikanoval."
,,Jsi ve škole jen 3 dny a už si tak hle vyskakuješ jó. Teď ti udělám něco moc hezkého na co nikdy nazapomeneš."
Nalepil mi na pusu izolepu a svázal mi s ní ruce i nohy a pak mě všichni 4 kluci přenesli na klučičí záchody. A svlékal mi moje oblečení a jeho kalhoty. Ostatní kluci mě mu drželi. Hrozně moc jsem se bála už jsem byla jen ve spodním oblečení. Začala jsem brečet s doměním že je to přesvědčí aby mě nechali na pokoji. Ještě víc se na mě usmáli. Najednou otevřel dveře ten co na proti mě bydlí. Rázem jsem se uklidnila ,protože jsem věděla že mě zachrání. Sundal ze mě izolepu a pomáhal mi se obléct.
,,Co tady děláš?"zeptám se velmi neslušně a nezdvořile.
,,Zachraňuji tě. A pracuji tu jako sekretář."
,,A jak se jmenuješ?"
,,Vždyť to víš byli jsme vás přivítat."
,,Ale já vím jenom příjmení né."
,,Nojo pravda. Jmenuji se Jacob. Jacob Marlene."
,,Díky"
Odcházím do třídy a tam na mě čekají kamarádky které všechny brečí.
ČTEŠ
Nešťastná láska ♡
RomanceRose má před sebou velmi krásný, krutý ale i naučný život. Jak v něm obstojí? Jak si s ním poradí? To vše se dozvíte když se večtete do mé první knížky. Snad se vám bude líbit. A prosím mi upřímně pište jestli se vám ta knížka líbí nebo ne a jestli...