Vyvolená (HP FF, Poberti)

67. Pohár Helgy z Mrzimoru

Vítám vás u další části! Tentokrát ji věnuji lucdoc23 ♥

Ale opět děkuju úplně všem, moc jste mě komentáři potěšili. Tak doufám, že jsem i já vás potěšila tím, že kapitola je podstatně dřív, než tomu bylo u minulých dílů (fakt jsem se snažila lidi :DD )

„Myslím, že je vám oběma jasné, proč jste tady. Honba za konečným zničením Voldemorta právě začíná."

Když Brumbál tato slova vyřknul, ředitelnou se rozhostilo tíživé ticho. Takže je to opravdu tady, jde do tuhého. Sirius i Hermiona byli napjatí a ani nedutali, očekávajíc podrobnosti.

„Zrekapitulujme si to. Máme prsten, deník, diadém a medailonek, tím pádem nám zbývá pouze Nagini a pohár Helgy z Mrzimoru," začal Brumbál. Výraz měl lehce ustaraný, což u něj nebylo příliš obvyklé. Každý o něm věděl, že zachovává klid za jakékoliv situace. To, že jeho obočí bylo lehce svraštělé a rty semknuté do přísné linky jasně značilo, že to, o čem se právě mluví, považuje za věc nejvyšší důležitosti.

„Naginiho nechme na později, zatím pouze promýšlím plán, jak ho získat. A přiznám se, že jsem ještě nic kloudného nevymyslel. Každopádně my se teď budeme soustředit na pohár. Jak jsem zjistil z vašich vzpomínek, Hermiono, pohár se v budoucnu nacházel v trezoru Bellatrix Blackové. Tuto možnost jsem samo sebou prověřil. Viteál se ale nenachází ani v Gringottově bance a dokonce ani ve vlastnictví Blacků, což jsem ostatně předpokládal. Bellatrix je teprve studentka, která stejně jako vy vyšla jen tento rok odsud, z Bradavic. Ač vím, že už nějaký čas nosí na předloktí smrtijedské znamení, velmi by mne překvapilo, pokud by si stihla získat bezmeznou důvěru Voldemorta tak rychle," vysvětlil Brumbál a na chvilku se odmlčel.

„Takže nemáme tušení, kde ten pohár je?" zeptala se přiškrceným hlasem Hermiona. Ani si nechtěla představit, že by se museli vydat se Siriusem na nějakou podobně šílenou výpravu, jakou už jednou zažila. Už nechtěla žádné pátrání s nejasným cílem i výsledkem. Sirius vedle ní vycítil její nejistotu a rychle nahmatal její ruku. Měl tu výhodu, že neměl stejné zkušenosti jako dívka a hledání viteálů mu proto takový strach nenahánělo.

„Ale naopak, slečno Grangerová, jsem si více než jist, že jsem místo, kam Voldemort tuto část své duše schoval, objevil," odpověděl dívce Brumbál, tentokrát už s náznakem úsměvu. Byl rád, že může přinést alespoň nějaké dobré zprávy. Oba mladí kouzelníci, sedící před ním ani nedutali. Napjatě čekali, co se dozví a bylo na nich vidět, že jsou značně nervózní.

„Tak tedy, se vší zřejmostí je pohár Helgy z Mrzimoru schovaný přímo ve středu Londýna, v mudlovském příbytku, který Voldemort obýval v době, kdy ještě pracoval u Borgina a Burkese. Samozřejmě bude nějak chráněný, jako všechny viteály."

„Kdy vyrážíme?" vypadlo ze Siriuse dříve, než by si možná sám přál.

„Dobrá otázka," pousmál se Brumbál. „Jen jí budu muset uvést na pravou míru, než vám odpovím. Hlavní věc je, že budete muset jít sami. Já mám ještě jeden velmi, velmi důležitý úkol, který musím do té doby vyřešit. A vyrazit bych vám doporučoval co nejdřív to bude možné. Obávám se, že moment, kdy Voldemort zjistí, že jeho viteály nejsou na místě, ale v naší moci, může přijít velmi brzy. Potom by ho dozajisté přemístil. Napíšu vám adresu na kus pergamenu, jsem si jistý, že to v Londýně najdete. Oba jste tam ostatně svého času bydleli, nepletu-li se."

„Nepletete," přitakal Sirius.

„Jistě to najdeme," doplnila ho Mia. „Asi nám neřeknete, jak máte namířeno vy, že?"