Vyvolená (HP FF, Poberti)

85. Severusova role

„Co mám udělat?"

Brumbál byl rád, že slyší právě tuhle otázku. Nemýlil se – Severus Snape byl skutečně schopen pro bezpečí Lily Evansové obětovat mnoho.

„To vám hned povím, Severusi. Jsem rád, že jste se rozhodl nám pomoct. Teď se prosím posaďte, abych mohl přejít k vysvětlování plánu, jež pochází z hlavy slečny Grangerové. Jak už jste jistě pochopil, ona má v tomhle všem roli nejdůležitější."

„Popravdě, to je přesně ta věc, které mě zaskočila nejvíc. Moc toho o ní nevím, snad jen, že se věčně věků tahala po škole s Blackem a tak jsem neměl důvod se k ní přibližovat. Jaktěživa by mě nenapadlo, že zrovna ona bude tak výjimečná ... neměl jsem nejmenší tušení, že je vůbec možné takhle cestovat časem," poznamenal Snape, když si podle Brumbálových pokynů sedal.

„A přesto mi věříte úplně všechno. Nevykládejte si to špatně, Severusi, ale je to pro mě překvapivé," řekl Brumbál a malinko se pousmál. „Ale je to milé překvapení, o tom žádná."

„Na to, aby to nebyla pravda, to dává až moc velký smysl. Samozřejmě, že nechci, aby Lily zemřela a aby měla dítě s tím arogantním kreténem Potterem, omluvte mě, ale jinak ho nazvat nemůžu. Všechno to do sebe přesto přesně zapadlo.

Pán zla a viteály, to je dokonalé vysvětlení jeho nepřemožitelnosti. Nikdy jsem neslyšel přesně o nich, ale k temné magii jsem přičichnul. Tohle by naprosto odpovídalo nějakému hodně temnému kouzlu, protože jiné, než extrémní, by nesmrtelnost zajistit nemohlo."

„To máte pravdu," přikývl ředitel. „Můžeme přejít k tomu, jak vyřešit naši zapeklitou situaci?" zeptal se.

„Hm," přikývl Severu a nemohl si pomoct, ale nad slovním spojením „zapeklitá situace" musel protočit oči. Vždycky mu Brumbál přišel až přehnaně poetický, ale v situaci a rozpoložení, jakému odpovídal tenhle okamžik, ho to vytáčelo ještě o kousek víc. Ředitel pravděpodobně nic nepostřehl anebo to taktně ignoroval.

„Tak tedy, potřeboval bych vědět cokoliv o tom, jak dobře si Voldemort střeží Nagini a kdy by bylo možné se k ní dostat. Od toho se pak bude odvíjet náš plán."

„Nikdy by mě nenapadlo, že za všemi těmi ochrannými opatřeními je něco víc, než jen náklonost k tomu hadovi, ale mohlo mě trknout, že by nenechával jen tak dva lidi z jeho úzkého okruhu Nagini hlídat, kdyby nic víc neznamenala. Každopádně je to takhle – jediná pravidelná chvilka, kdy ji nechává jen s ostatními a sám u ní není a kdybychom se k ní tedy mohli dostat bez přímého střetu je v době, kdy je pán Zla na obchůzce zajateckých táborů a základen. Ty jsou rozmístěny všude možně po Británii, takže mu to vždycky nějakou dobu zabere. Rád si na všechno dohlíží, je tím posedlí, řekl bych. Tím pádem bych se neobával toho, že by některá neděle byla výjimkou. Od té doby, co se pohybuju na velitelství, tenhle řád nenarušil."

„To zní zajímavě," pokýval hlavou Brumbál, potěšený Snapeovou informovaností. „Kdo toho hada hlídá, když je pryč?"

„Jak už jsem říkal, primárně za účelem ochrany soukromých místností Temného pána stojí před vchodem dovnitř dva kouzelníci z kruhu lidí, kterým věří nejvíc. Jednou z nich je třeba Bellatrix Blacková, tedy brzy Lestrangeová, bude se vdávat. Pamatuje si na ni? Je to stejný ročník jako já, ale dokázala si u Pána zla vydobýt hodně rychle hodně dobré postavení a důvěru. Lidé, kteří hlídají jsou všichni asi stejně dobří kouzelníci jako ona."

„Samozřejmě, přirozeně si na ni vzpomínám. Nebyla vůbec špatnou v soubojích, pamatuju se, že jsem ji několikrát měl v ředitelně, protože některého svého spolužáka zranila. Nemyslím si ale, že pokud jsou všichni na stejné úrovni, bude pro nás proniknutí do oněch komnat takovým problémem."