Hermiona stála kousek od dveří ložnice, kterou sdílela s Emily a Lily, když zaslechla zevnitř docela vysoký dívčí hlas. Vůbec ho nepoznávala, přestože se s drtivou většinou spolužáků už stihla seznámit. Byla rozhodnutá, že vejde dovnitř a zjistí, kdo že to jo, když jí slova oné neznámé dívky zarazila.
„Tenhle rok mám jasný plán – podlehnout Blackovi. Však víte, jak se o mě celý minulý rok snažil a já mu vzdorovala, teď už nebudu. A co mi říkaly ty husičky z Mrzimoru, se kterýma jsem se potkala ve velký síni, je prý letos ještě hezčí," řekla neznámá a Hermiona zamrzla na místě.
Jako by všechny ty pochybnosti o tom, jestli Sirius dokáže něco víc k nějaké dívce cítit, jestli pro něj může být víc, než hračka ... tohle všechno vyplulo na povrch. A přestože to nebylo tak dávno, co se cítila absolutně šťastná potom, co jí věnoval ten nejkrásnější polibek ... přesto se teď cítila zdrcená.
Aby předešla tomu, že uslyší něco dalšího, co by jí mohlo zranit, vešla do pokoje. U postele, která byla dosud volná stála vysoká, štíhlá dívka a přehrabovala se v kufru. Měla černé vlasy, svázané do vysokého culíku. Zřejmě si všimla, že do pokoje někdo přišel, protože se otočila směrem ke dveřím.
„Ahoj, ty musíš být Hermiona," usmála se na Herm a hned jí šla podat ruku.
„Já jsem Cassey Johansonová," představila se. Teď už to Hermioně seplo, je to jejich čtvrtá spolubydlící o které jí říkaly holky na začátku roku.
„Hermiona, Hermiona Grangerová," představila se i Hermiona a donutila se k úsměvu. Tahle dívka jí ublížila a ani o tom nevěděla.
Brunetka byla ráda, že se jí Lily a Emily nevyptávají před Cassey na to, kde strávila noc. Místo toho jim Cassey vyprávěla o jejích cestách po pevninské Evropě, kde strávila prázdniny.
„Za půl hodiny je nábor na famfrpálového týmu, nepůjdeme se tam podívat?" přerušila černovlásčino vyprávění Emily, když se podívala na svoje hodinky. Všechny dívky s tím souhlasily a tak se převlékly a za chvilku už mířily z Nebelvírské věže ven na školní pozemky. Když došly k famfrpálovým tribunám, bylo tu už docela dost lidí. O tenhle sport byl v Nebelvíru tradičně zájem a téměř všichni žáci byli velkými fanoušky kolejního družstva. Proto nebylo divu, že i na nábor se jich přišlo dost podívat.
Dívky si našly volné místo, neseděly však dlouho sami. Malou chvilku potom co přišly si k nim totiž přisedli tři chlapci.
Remus si sedl na kraj vedle Emily, následován Peterem. Zato Sirius se nacpal vedle Hermiony, která seděl uprostřed. Shodou okolností z druhé strany vedle něj byla Cassey. Jen co chlapec dosedl, spustila na něj.
„Ahoj Siriusi," sladce se usmála a zamrkala řasami, na kterých měla asi kilo řasenky.
„Ehm, čas Johansonová, co ty tu?" zeptal se jí černovlasý chlapec.
„Právě dneska jsem se vrátila z prázdnin, byla jsem v Paříži a-" bylo vidět, že chce ještě pokračovat, když v tom jí chlapec utnul.
„To byla řečnická otázky, Johansonová," mrknul na ní a hned se otočil na druhou stranu, kde seděla Herm. Začal jí vyprávět o tom, jak půjde Jamesovi poradit, koho vybrat, až skončí cvičný zápas. K nelibosti Cassey si takhle povídali po celou dobu, co James dole vysvětloval jak bude výběr probíhat. Když pak začali hráči kroužit kolem stadionu, zaměřil se Sirius jen na hru.
***
Konkurz skončil, James se Siriusovou pomocí vybrali konečný tým a pak se celá skupinka složená za čtyř dívek a čtyř chlapců vydala zpátky do hradu.
„Jdeme na rovnou na večeři?" zeptal se Sirius, když vešli do hradu. Všichni mu na to kývli. Hermiona si až teď uvědomila, že dneska vůbec nic nejedla a že má ohromný hlad.
Nebelvírský stůl byl už celý zaplněný a tak dívkám nezbývalo nic jiného, než se posadit vedle chlapců. Ti z toho měli očividnou radost. Obzvlášť jeden z nich. Ten, kterému černé vlasy čouhaly do všech stran a na nose mu seděly brýle.
Jen co si sedli ke stolu, přišla za nimi Kate, sestřenice Siriuse.
„Už jste slyšely, co se stalo Mattu Owenovi?" zeptala se. Když viděla, že nikdo neví o co se jedná, dala se do vysvětlování.
„Dneska při hodině lektvarů mu někdo prohodil mističky s nastrouhaným rohem jednorožce a rohem lidožravého dvounožce, a protože je kvůli tomu přidal v opačném pořadí ten lektvar mu vybouchnul a popálil ho. Leží teď na ošetřovně, prý se z toho dostane, ale až tak za měsíc."
„Ale kdo by to udělal, vždyť Matt je docela vpohodě?" nadhodil James.
„To nikdo neví, ale musel to být někdo buď od nich z Havraspáru, nebo někdo ze Zmijozelu, ti měly hodinu s nima," odpověděla mu Kate a odešla zpátky ke svým kamarádkám. Zbytek neměl ani čas na debatování o tom, co se právě dozvěděli, protože se slova zrovna ujal profesor Brown a tak celá velká síň ztichla.
„Poprosili bychom, aby tu po večeři opět zůstali všichni účastníci soutěže, i ti co vypadli a spolu s nimi slečna Johansonová. Dobrou chuť," řekl krátce.
„Takže tu máme druhý úkol? A nebo budou řešit to, že tým, kde byl Matt nemůže pokračovat?" konstatoval Remus, když profesor domluvil.
„Podle mě možná oboje. A napadlo mě, když chtějí, aby tu Cass taky zůstala, nenahradí Matta? Aby mohl jejich tým pokračovat?" zeptala se Lil. Pohledy všech se stočily směrem k černovlásce.
„Mě nikdo nic neříkal," pokrčila dívka rameny.
Dál už to nikdo neřešil, především proto, že se před nimi objevila večeře a tak se všichni dali do jídla.
***
„Dnes je tu hned několik věcí, které musíme vyřešit," začal mluvit profesor Brown, když už ve velké síni nezbyl nikdo kromě soutěžících.
„Hned první věc je dost nemilá, jedná se o pana Owena. Jak jistě víte, dnes se při lektvarech dost ošklivě popálil a tak není možné, aby dál pokračoval v soutěži. Proto jsme se rozhodli, že ho nahradí slečna Johansonová, aby tento tým mohl pokračovat a i slečna Johansonová se měla možnost zapojit do soutěže," řekl a ve velké síni se rozhostilo ticho, které však hned přerušila dvojice žáků Zmijozelu.
„Cože?" vykřikla Bellatrix. „Vy je ze soutěže nevyhodíte?" doplnil jí Declan.
Všichni se na ně překvapeně podívali, především pak profesor Brown.
„Ne, slečno Blacková a pane Flinte, nevyhodíme je. Jelikož Matta nahradí Cassey, nemáme k tomu důvod," řekl profesor. Belle a Declanovi zřejmě došlo, že to přehnali a tak jen sklonili hlavy.
Na tyhle dva byly upřeny pohledy snad úplně všech ve velké síni. Samozřejmě, že i Pobertů.
„Vsadím se, že mají v tom zranění prsty. Skončili přece devátí, ne? Určitě chtěli jejich poslední postupové místo," poznamenal Sirius směrem ke svým kamarádům. Ti mu to odsouhlasili.
„Co se týče ostatních žáků, kteří už se soutěže neúčastní, budete mít v den konání druhého úkolu hodiny společné a rozvrhy si vyzvedněte u svých prefetů," pokračoval Brown. „A teď to nejdůležitější, další úkol se bude konat už příští týden ve středu. Sejdeme se opět ráno, tentokrát v 9 v učebně obrany proti černé magii v praxi. To by bylo asi všechno, můžete jít."
A tak James s Lily šli jako primusové vyzvednout rozvrhy, které pak předají prefektům. Zbytek žáků se s radostí, že už můžou odejít do svých společenských místností, vydal k východu z velké síně. Jenom dva studenti měli ve tváři cokoliv jen né nadšený výraz. Tentokrát jim to nevyšlo, ale to nevadí. Do středy mají ještě čas. A jsou přece Zmijozelové.
Konec 18. kapitoly :) Doufám, že se vám líbila , budu moc ráda za každý vote nebo komentář :)
A děkuju za překonání 300 votes:)
Mějte se:)
ČTEŠ
Vyvolená (HP FF, Poberti)
Hayran KurguVyvolená, aneb poslední obraceč času. Co kdyby Harry nebyl jediný vyvolený? Co kdyby všichni ti nevinní lidé nemuseli zemřít ? Co kdyby existovala jiná možnost ? Hlavní postavou příběhu je Hermiona , které se přenese do doby Pobertů . "Změň...