Without hope

37

„Pozor!“ Zakřičel Zayn, nestihl jsem zareagovat a pocítil jsem palčivou bolest u ramene. Nebylo to nic strašného, tak jsem zamířil na toho kokota a vstřelil mu kulku do hlavy. Ať shnije v pekle.

„Seš v pohodě?“ Přiběhli ke mně kluci. Já jen kývl hlavou, byl jsem neskutečně nasranej. Vrtalo mi hlavou, jak jsem si ho nemohl všimnout. Ještě jsem se obhlédl po celém skladě a vyšel jsem ven za kluky. Nasedl jsem do auta a podíval se na Zayna. Ten ihned zpoznal na co jsem se chtěl zeptat.

„Už jsem je volal.“ Jen jsem kývl hlavou. Měl jsem v plánu si nějak pohodlně opřít, ale při každém pohybu pravé ruky jsem zavrčel. Bolelo to, ale nechtěl jsem to dát najevo. Sundal jsem si bundu a až teprve teď jsem viděl sedřenou kůži na rameni, krev byla již zaschlá. Ale abych pravdu řekl-nebyla to taková ta malá odřenina, který se udělá při nešťastném pádu z kola.

„Doma ti to obvážu.“ Řekl Harry a já se na něj otočil. Nějak jsem si neuvědomil, že to mohli vidět i ostatní. Když jsme míjeli stromy, tak jsem si vzpomenul na Catherine. Byla doma sama. Ale věděl jsem, že je v bezpečí. Koupili jsme nové, bezpečnější dveře, alarm a kamerový systém. Naše vybavení a bezpečnost by se dala přirovnat k tomu jaké má k dispozici  prezident (s přimhouřenýma očima).

„Bude vzhůru?“ Otočil jsem se dozadu a zkoumal jejich tváře. Ani jeden se nechtěl bavit o tom, že jsme zabili 5 lidí. Vlastně jsme mohli být rádi- o jeden gang méně.

„Uhm“ poškrábal se na zátylku a díval se na Zayna, aby mu nějak pomohl.

„Řekni mi to kurva“ přecedil jsem skrz zuby. Nenáviděl jsem, když mi někdo něco zatajoval.

„No já teda my jsme ji dali takovou dávku, že se probudí až zítra kolem poledne, takže nepůjde do školy.“

„Aha“ vydechl jsem „ale to že nešla do školy jí, vysvětlíte vy.“ Nějak mě to nerozhodilo. Jednalo se jen o zasranou školu a vlastně mi bylo všechno okolo toho tak trochu u prdele. Ve skutečnosti bych výmluvu na to proč nešla s námi, měl vymýšlet já, ale vzal to na sebe Zayn a Harry.

„Hej Harry“ upoutal jsem jeho pozornost. Harry udělal něco na způsob zabručení na znak toho, že mě poslouchá.

„Odkdy máš rád Catherine?“ Neodpovídal a já nenávidím, když mi někdo nezodpoví na otázku. „Ptal jsem se na něco kurva!“ Opět jsem trochu vybuchl a tím pádem jsem zvýšil hlas.

„No“ znervozněl „víš jak Lisa a ona ji znáš C-.“

„Chceš ojet Lisu?“

„Jo“ zamumlal.

„Proč si to neřekl hned?“ Zasmál jsem se na odlehčení situace. „Ale jestli jen co by jen zavadil pohledem o Catherine, seš neplodnej a to platí pro všechny!“ Podíval jsem se postupně všem do očí.

„Ooo“ zapištěli kluci.                                                                                    

 „Někdo se zamiloval!“ Doplnil je Louis.

„Ty“ ukázal jsem na něj prstem „drž hubu a věnuj se řízení.  Netuším, co to tady melete za sračky. Nikdy nebudu nikoho milovat.“

„Nepřijde ti to trochu nefér vůči Catherine? Myslím, že si nemyslí, že zůstanete jen u toho, že se máte rádi.“

„Je mi u prdele, co si ona myslí. Chtěl jsem s ní být, tak s ní jsem.“ Odsekl jsem a nehodlal jsem se s nimi o tom dál bavit.