„Kdo, kdo jsi?“ klepala jsem se, po celém těle mi naskočila husí kůže. Stála jsem dotyčnému zády. Jeho hlas jsem doopravdy nerozpoznávala, protože jsem byla doopravdy vyklepaná.
„Teď tě to nemusí zajímat, ale vrátím se. Ber tohle jako upozornění“ zašeptal. Jeho hlas byl tichý, ale pro mě to bylo jako kdyby někdo přejel nehty po tabuli. Neměla bych se ho už na nic ptát, ale já nemůžu, potřebuju vědět odpovědi.
„Upozornění na co?“ nechápu svou odvahu v této chvíli. Vlastně ani netuším, proč se musím na všechno ptát.
„Příliš otázek, příliš otázek“ měla jsem chuť mu narvat něco do jeho úst, jeho hlas byl nejhorší zvuk na Světě.
„Na otázky se má odpovídat“ ashh neměla jsem být tak drzá, může mi ublížit, ale proč na to neberu ohled?
„Potkali jsme se někdy?“ nevypadal jak pedofil, žádné dotyky nic.
„Ne“ cože? Absolutně nic mi tady nesedí! Řekl, že se vrátí, tak to jsme se museli někdy potkat. Co když si ze mě někdo dělá srandu? Potřebovala jsem jít pryč, jediné východisko bylo ho kopnout do citlivých partii. Nejspíš si toho všiml, protože mě zatáhl za vlasy.
Už podruhé, ale někdo jiný..
„Ani se o to nepokoušej“ zasyčel. Rázem se jeho hlas změnil na hnusnější, nepříjemnější.
„Tak mi už do prdele řekni, co chceš“ měla bych krotit můj slovník.
Ale co mám dělat, když nevím, co chce? Štval mě fakt, že nevím, co chtěl.
Bojím se příchodu domů, musím jen doufat, že nebude opilý..
„Nech mě jít prosím“ prosím jsem skoro zašeptala, nějak jsem neměla žádnou sílu. Měla jsem chuť brečet, ale dneska už slz bylo až až. Tolik jsem nebrečela hodně dlouho, jsem typ člověka, který své pocity a city nedává najevo, nechci, aby se o mě někdo staral.
Ale co Liam? Jemu jsem řekla skoro všechno, ví toho víc než je potřeba. Vrtá mi hlavou, proč se s ním nemůžu stýkat.
Proč na mě byl Harry, tak naštvaný? Mohl to říct příjemněji že.
„Dávej si pozor, s kým se bavíš, co děláš. Může se ti to vymstít“
Cože? Cože? Nic nechápu, doopravdy nic.
„Časem pochopíš“
Co mám do prdele pochopit? Nechci mluvit sprostě, nechci se vrátit k té staré Catherine..
„Věř mi“ cítila jsem jeho dech na levém líčku.
Ano, obvykle věřím cizím lidem. Vlastně ano.. Kdo je Liam? O něm nevím nic, ale hlavně že tady dělám takovou scénu.
„Teď se 10 sekund neotáčej, pokud nechceš skončit 10 metrů pod zemí“ cítila jsem, jak mě pustil a kroky vedoucí pryč. Oklepala jsem se. V duchu jsem napočítala do deseti a pro jistotu se za sebe otočila, nikde nic.
Na co si mám dát pozor? Jak to že se neznáme? Kdo to byl? Co mi hrozí? Tolik nezodpovězených otázek mě doslova znervózňovalo, štvalo. ¨
Byla jsem asi 3 bloky k mému bytu. Prohrábla jsem si vlasy, prsty na rukou se mi stále klepaly. Otřásla jsem se, jako kdybych si myslela, že ze sebe setřásnu všechny problémy. Jsem, tak naivní! Vykročila jsem a šla jsem rychlým krokem, už nechci žádné neznámé, kteří mi budou vyhrožovat.
Doma
Pomalu jsem otevřela dveře od našeho bytu. Vyzula jsem si boty a vešla do obýváku. Taťka seděl na gauči. Žádné otázky prosím.
„Můžeš mi říct, kde jsi byla?“ fajn a co mám teď jako říct? Tati, byla jsem u naprosto cizích kluků doma, jeden z nich mi vyhrožoval, a jo ještě jsem omdlela a Liam ví všechno, teda skoro všechno o mé osobě. No samozřejmě.
„Čekám“ mlčela jsem, nedokážu lhát. Vlastně ani nevím co mu říct. Nebyl opitý, jak to?
„To je jedno, chtěl jsem ti něco říct“ vstal z gauče a přistoupil ke mně blíž. Stál ode mě asi metr, najednou zrudl.
„Catherine proč do prdele voníš po klučičím parfému“ začal na mě řvát. Kurva, kurva jsem v háji. Přitáhl mě k sobě blíž.
„Odpověz“ přecedil skrz zuby, byl rudý od hněvu.
„Jméno, řekni mi jméno. Ihned“ zařval. Nenávidím, když na mě někdo křičí. Musím mu říct pravdu..
„L-liam“ řekla jsem potichu.
„Payne?“ zeptal se a zasmál se. Stála jsem a koukala na něj s otevřenou pusou. Odkud ho zná? Nepochopila jsem, proč se směje.
„Zakazuju ti se s ním stýkat“ fajn už druhý člověk za dnešek, nebo snad třetí? Co dělá, tak nebezpečného? Teda jestli vůbec něco dělá.
Je vcelku znepokojující fakt, že mě každý zakazuje, abych se s ním stýkala, ale o je jediný co o mě toho ví tolik.
Mám se s ním stýkat i přes zákaz?
Yay! Konečně další díl. Je kratší, ale pořád mám zákaz, takže aspoň něco. Má se Catherine s Liamem stýkat i přes zákaz?
A děkuju za tolik přečtení u 10. dílu. Jste úžasní! :) Doufám, že další díl bude co nejdřív. A omlouvám se za chyby.
ČTEŠ
Without hope
FanfictionDoučování. To zní tak nevinně že? Ale co když se pod tím skrývá něco tajemnějšího a nebezpečnějšího?