...
„Rozsáhlé teroristické útoky devastují celý svět," ozval se známý hlas reportérky z rádia, „teroristé vyzbrojení moderní vojenskou technologií útočí po celém světě a zahajují převraty ve všech velkých státech..."
...
„Potřebuju se dostat d...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„No do píče," ulevil si Sterakdary stoje vedle Václava, který sebou překvapeně cukl, když slyšel Radka použít takový výraz.
„Musíme zmizet," probral se Václav z náhlého šoku, oblékl si své sako, sáhl pro něco do kapsy, popadl Steraka za ruku a odtáhl jej od proskleného okna, od kterého nemohl youtuber odlepit oči.
„Co se děje?" zeptal se postarší vousáč se kterým před chvílí mluvili.
Nikdo starému pánovi neodpověděl.
Václav s Radkem si drali cestu přes davy lidí a mířili ke vchodu na visutý most, jenž vedl z nejvyššího patra ven do centra města.
Někdo z davu panikařících lidí rozbil zaseknuté točité dveře a všichni se začali drát ven a utíkat přes most. Václav s Radkem byli uvězněni v davu, takže kousek popošli a počkali, až se skrz rozbité dveře dostane ven co nejvíce lidí. Poté opatrně přelezli skrz ostré, zpřelámané sklo a rozeběhli se po mostě.
Dav běžících lidí se najednou zastavil, když zpod mostu vyletěl vojenský vrtulník. Václav okamžitě popadl Radka za rukáv, odkopl zbytek prosklených dveří a vběhl zpátky dovnitř obchodního centra právě ve chvíli, kdy pilot helikoptéry odpálil výbušné rakety přímo na nebohý dav lidí na mostě a začal střílel ze svých kulometů. Ohlušující exploze a střelba z těžké zbraně rvala oběma mladíkům uši, tlaková vlna je povalila na zem, a tak oba jen leželi na břiše, hlavou u země se zakrytýma ušima. Několik kulek prostřelilo skleněná okna a proletělo až na druhou stranu obchodního centra.
Po pár vteřinách exploze i výstřely ustaly.
Dlouhý visutý most nebezpečně zavrzal, v půli se rozlomil na dvě části a za doprovodu všudypřítomného křiku se zřítil dolů na silnici.
Václav opatrně vstal ze země, pod návalem kouře se zakašlal, pocítil silný pach spáleného masa, znovu se rozkašlal a musel si kleknout na zem, aby popadnul dech. O pár metrů dál spatřil Radka, jak si křečovitě svírá uši, leží na břiše a ztěžka oddechuje.
„No do píče," ulevil si Václav stejně ostře jako před chvíli Radek, ztěžka vstal oklepal si zaprášené kalhoty a došel ke Sterakdarymu.
Radek ležel na zemi s přivřenýma očima, zvonilo mu v uších a zděšeně přihlížel masakru, co se děl venku v ulicích jeho rodného města. Strach mu svíral útroby, měl pocit, že se z pachu lidské spáleniny každou chvíli pozvrací, sotva mohl dýchat, křečovitě se třásl a nebyl schopen se pohnout. Jen matně slyšel ozvěnu Václavova hlasu, koutkem oka rozmazaně spatřil jeho ruku, za kterou se chytil a vyšvihl se na nohy. Jakmile se však postavil, kouř a zápach spálenin jej udeřil naplno, až se zaklopýtal a jen s velkým soustředěním dokázal přemoct pocit zvracení, který ho každou vteřinou popadal. Křeče v celém těle však rychle ustupovaly, stejně rychle se mu vrátil i sluch a když si protřel oči dokázal normálně zaostřit a vnímat věci kolem sebe.
„Musíme se odsud dostat," řekl Václav a rozeběhl se k zastaveným eskalátorům, „rychle, tudy," zavolal na Radka a ten se dal za ním na útěk.
