„Du Scheißkerl!" zařval jeden z vojáků, došel ke Sterakovi a pevně jej chytil za límec s pistolí přiloženou k jeho čelu.
„Englisch bitte?" dožadoval se Radek konverzaci v angličtině a překvapeně zdvihl obočí, když mu bylo vyhověno.
„Su-re," jis-tě, odvětil dlouze a s výrazným německým přízvukem voják, pustil Radkovi límec a chytil jej za modřiny na bradě, „now you are going to suffer," teď budeš trpět, zasmál se na něj zabiják a co nejsilněji mu stiskl čelist, až Radek bolestí zasyčel.
„What a surprice," to je ale překvapení, zamumlal ironicky Sterak skrz pevný stisk na čelisti a provokativně se usmál.
Vousatá, neupravená tvář vojáka zbrunátněla a v tmavých očích se mu hněvivě zablýsklo. Pustil Radkovu bradu, zastrčil si pistoli za opasek a promnul si pěsti připravuje se přitom k úderu.
Sterakovi bylo najednou všechno jedno. Veškerý strach, který kdy měl jej náhle opustil, cítil jen čiré zoufalství, cítil, že nic nemá smysl. Ani tu ránu pěstí nijak zvlášť necítil...
...možná proto, že nikdy nepřišla.
Ze dveří požárního schodiště vyšli dvě postavy. Nikdo si jich nevšiml, všech šest vojáků se dívalo jinam a Radek měl zavřené oči očekávaje přitom úder rozzuřeného zabijáka.
Během pěti vteřin zaznělo asi tucet výstřelů a všech šest zbylých teroristů padlo k zemi. Na malou chvíli nastalo ticho. Dokud si toho nevšimli vojáci na protější střeše a nezačali střílet.
„Radku!" zařval Václav a chytl Steraka za rameno. „Radku, dělej!"
Radek se pomalu zvedl, slyšel, jak okolím sviští jedna kulka za druhou, a tak rychle následoval Václava do dveří požárního schodiště.
„Co se to kurva...?" začal Sterak, ale zarazil se, když před sebou spatřil statného blonďatého muže, oblečeného jen v neprůstřelné vestě a třímajícího útočnou pušku. „Vesli?" vypravil ze sebe překvapeně a nevěřícně hleděl na svého zachránce.
„Slyšel jsem křik a výstřely," kývl Vesli, mávl na Steraka a rozeběhl se po schodišti směrem dolů, „a pak jsem slyšel kurva hlasitý výstřely," líčil dál, „a byl jsem zrovna poblíž, páč jsem se oddělil on Brunovy skupiny," na chvíli se odmlčel, vykoukl zpoza rohu na dlouhou temnou chodbu, kterou původně přiběhli Radek s Václavem a vydal se tím směrem, „no a tak jsem přiběhl, hodil Vakasovi lano na střechu, společně jsme vyběhli přes to schodiště nahoru," dovysvětlil Vesli zrovna v momentě, kdy doběhli do vstupní haly.
„Mohli bychom jít zpátky do kanálu," navrhl Václav.
„Na to kurva zapomeň," zamítl rázně Vesli, „nesnáším krysy," přemýšlivě se kousl do rtu a pak ukázal puškou na poničený hlavní vchod do budovy, „pujdem dveřma jak normální lidi," rozhodl a vyběhl na temnou večerní ulici.
ČTEŠ
Válka o Sterakdaryho
Fanfiction... „Rozsáhlé teroristické útoky devastují celý svět," ozval se známý hlas reportérky z rádia, „teroristé vyzbrojení moderní vojenskou technologií útočí po celém světě a zahajují převraty ve všech velkých státech..." ... „Potřebuju se dostat d...
