...
„Rozsáhlé teroristické útoky devastují celý svět," ozval se známý hlas reportérky z rádia, „teroristé vyzbrojení moderní vojenskou technologií útočí po celém světě a zahajují převraty ve všech velkých státech..."
...
„Potřebuju se dostat d...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Radek zmateně pokrčil rameny a vešel zpátky do první třídy. Hned na prvním sedadle spatřil sedět svého mladého společníka. Václav měl stažené kalhoty, vedle něj klečel Vesli s obvazem a zavazoval mladíkovi ošetřené stehno.
„Vesli pracoval v Německu čtyři roky jako záchranář," zodpověděl Václav na Radkovu nevyřčenou otázku, „tady v Česku pak dělal myslivce," zasmál se zvesela, zatímco mu Vesli utahoval obvázanou ránu.
Jak dokáže být tak klidný, tak veselý, napadlo Radka. Určitě měl i svou rodinu, své přátele, o které přišel, ale nemyslí na ně, prostě se s tím smířil a jde dál.
Sterakdary prudce protřepal hlavou, aby se přestal rozptylovat neposednými myšlenkami, posadil se na protější volné sedadlo a rozhodl se, že na Václava půjde přímo.
„Sabina mi ukázala snímky z Berlína," řekl na úvod.
„Je vážně dobrá ta holka, co?" zasmál se Vesli. „Nedokážu pochopil, jak mohla taková sexy kost skončit u armády."
„Potřebuju se dostat do Německa," oznámil Radek a nadějně se podíval na Václava, „potřebuju se dostat k Emily," smutně sklopil oči a na tváři se mu objevila osamělá, tekoucí slza vyplavená ze vzpomínek na jeho milovanou.
Václav chápavě přikývl, poděkoval Veslimu za ošetření, nasadil si kalhoty, zapnul opasek a povzbudivě stiskl Radkovi rameno: „Nemusíš se bát, pojedu s tebou."
„Nechci tě do ničeho nutit," řekl Radek, ale Václavovi bylo jasné, že jeho pomoc potřebuje.
„Nenechám tě plahočit se válečnou zónou samotného," zasmál se mladík na svého staršího přítele, „jsi můj nejoblíbenější youtuber a já tě nenechám zemřít," prohodil s úsměvem na tváři a poplácal Radka po zádech, „navíc jsem se kvůli tobě už nechal postřelit a pochroumat," promnul si bolavé rameno do které jej ještě v Ostravě před Novou Karolinou udeřil zběsilý voják, „a nechci, aby všechno mé utrpení vyšlo nazmar."
Radek se na mladého studenta upřímně zadíval a pokýval hlavou. Vesli se nenápadně odplížil na své sedadlo vedle Marka a nechal dva mladíky o samotě.
„Děkuji," poděkoval Radek, vyskočil ze sedadla se slzami v očích a vší silou Václava objal.
Mladý student se zvedl ze svého místa, upravil si popruh s puškou, aby jej netlačila do břicha, poddal se Sterakovu objetí a pevně jej chytil kolem ramen: „Zvládneme to," povzbudil Radka a poplácal ho po rameni.
Nějakou chvíli se tak oba mladíci drželi nevšímajíce si zvídavých pohledů okolních vojáků.
„Pojď, půjdeme něco pojíst," zašeptal Václav a vymanil se z Radkova objetí, „měl by sis dát něco na tu bradu," poukázal na Sterakovu ohavně zfialovělou modřinu na čelisti.
Oba mladíci společně prošli první a druhou třídou a dostali se až do ekonomické části, ve které však nebyly vůbec žádné sedadla a která sloužila jako rozšiřující nákladový prostor. V jedné pootevřené bedně byl chladící box, ze kterého Václav vytáhl dvě bagety a láhve s vodou, jedno od každého podal Radkovi, společně se posadili na zem a v klidu a soukromí pojídali a dali se do řeči. Sterakdary vyprávěl historky se svým mladším bratrem, s rodinou, z práce, s ostatními youtubery a streamery a Václav nadšeně poslouchal a na oplátku se s Radkem podělil o své zážitky, kdy jezdíval se svým tátou do Kanady na lov, vyprávěl, jak se poprvé učil střílet, vzpomínal i na svou rodinu, hlavně na dědu, který i ve svých devadesáti letech byl pořád aktivní a čilý a jako malému mu vyprávěl dobrodružné příběhy ze svého mládí. Nakonec si oba mladíci vzali ještě jednu bagetu a zbytek cesty strávili na podlaze ekonomické třídy. Bavili se, smáli a s úsměvem vzpomínali na staré časy, jen sem tam vyrušeni hladovými a žíznivými vojáky, kteří šli najít něco k snědku.
Byli už nad Prahou, když se ozval hlučný výstřel, po něm následovala exploze a letadlo se prudce naklonilo na stranu. Z křídla mohutného boeingu se kouřilo, ozval se varovný alarm, rozsvítily se výstražná světla a z reproduktorů se ozval naléhavý hlas pilota.
