Válka o Sterakdaryho

>XII< 2/5

„Takže," vrátil se k tématu Václav a přejel prstem po hraně kulaté sklenice, „celé to začalo hackerským útokem, díky kterému jsme na necelou hodinu odstřihli většinu světa od elektřiny. Hned na to nastoupili naši vojáci, které jsme použili k teroristickým útokům po celém světě," na chvíli se zamyslel a poškrábal se na hlavě, „prostě jsme vytvořili teroristou skupinu," řekl narovinu a pokračoval daleko rychlejším tempem, „tu jsme pojmenovali Nový začátek a do programu jí daly takové ty obyčejné kecy, které moderní společnost odsuzuje: Snaha o čistotu rasy, vraždění ve jménu fanatické víry, zničení světa, z jehož prachu povstane nová civilizace, bla, bla, bla... podstatné je, že všichni si budou moct ukázat na někoho prstem, svedou své problémy na někoho jiného, veškerou nenávist sdílenou se všemi ostatními budou směrovat právě na Nový začátek. Světové mocnosti začnou spolupracovat na protiútocích a tehdy se objeví Golden leaf," vysvětlil, napil se ze sklenice a vysvětloval dál ještě důkladněji, „nikdo samozřejmě nebude tušit, že Nový začátek je vlastně jen naše přidružená skupina. Golden leaf nabídne alternativu k OSN, sdruží všechny státy světa do jednoho společenství a celou dobu bude nenápadně tahat za nitky. Potom bude celý svět několik desítek let pracovat

na vymýcení posledních zbytků Nového začátku a mezitím se Golden leaf stane jedinou skutečnou mocností a zajistí tak světový mír, který bude uchovávat už navždy," zakončil své vyprávění a nadšeně rozhodil rukama, přičemž vylil trochu vody ze sklenice na černý koberec.

„To je šílené," řekl Radek a nevěřícně kroutil hlavou, „Začali jste zkurvenou válku. Jak si do piče můžeš myslet, že vyvraždění půlky lidstva povede k míru?!"

„Nastolení míru bude mít své oběti," přikývl Václav, „ale v porovnání s tím, co by mohlo nastat, kdybychom nezasáhli je to zanedbatelné."

„Jak..." marně hledal Sterak slova, „jak je vůbec možné, že si toho nikdo nevšiml?" vyhrkl nakonec.

„Nikdy jsme na sebe neupozorňovali," odpověděl prostě Václav, „v popředí vždy bylo něco jiného: Studená válka, válka ve Vietnamu, Afghánistán, Al Kaida, krize v Koreji, válka na Ukrajině, nebo v posledních letech situace v Sýrii, uprchlická krize a Islámský stát. My jsme byli celou tu dobu ve stínu, tajně jsme zakládali tábory, cvičili vojáky, ale nikdy jsme nebyli skutečnou hrozbou... až doteď."

„Jak ses vůbec k tomuhle všemu připletl ty?" zeptal se Radek, aby nemusel poslouchal šílené plány na ovládnutí světa. „Co jsi vůbec zač?"

„V prvé řadě se nejmenuji Václav," oznámil narovinu mladý student, „nepocházím z Ostravy, nejsem student gymnázia a není mi sedmnáct."

„No to si děláš piču!" zamračil se Radek a poslední slovo vyprskl tak silně, až mu z úst vyletělo několik slin. „Rota měl pravdu!" vztekle praštil do dřevěného stolku, až se prázdná sklenice a tři malé láhve s alkoholem nebezpečně zachvěly.

„Co myslíš tím, že měl Rota pravdu?" zajímal se mladý agent, jenž zatím neprozradil své skutečné jméno.

„Když jsem se s ním bavil a vyprávěl jsem mu, co se nám všechno stalo," začal Radek a rukou si protřel oči ve vzpomínkách na Martina, „řekl mi, že ti v žádném případě není sedmnáct, nejsi obyčejné student a pochyboval, že se vůbec jmenuješ Václav," zoufale se zasmál a bezmocně rozhodil rukama, „a jak vidím, ve všem měl pravdu! A já mu to nechtěl věřit, protože jsem pořád věřil tobě!" prstem ukázal na ležícího mladíka. „Důvěřoval jsem ti,

i když mě Martin varoval!" na chvíli se odmlčel a nevěřícně se rozhlížel okolo. „Jak se teda ve skutečnosti jmenuješ?" zeptal se nakonec.

„Jmenuji se Lukas, ve skutečnosti je mi jednadvacet, ale v rámci téhle akce jsem podstoupil několik operací, omlazovacích procedur a hereckých lekcí, abych vypadal a choval se jako obyčejný středoškolák," odpověděl klidně mladík, dopil zbytek vody a odložil sklenice na stůl „do tábora Golden leaf jsem se dostal, když mi byli dva roky a jejich průzkumníci mě našli opuštěného kdesi v kanadských lesích. Přijal jsem odpovídající výcvik a ve svých sedmnácti letech mě poslali do Německa."

Václav... tedy Lukas se už nadechoval k další větě, ale Radek jej stihl přerušit: „Co všechno je součástí toho výcviku?"