Myslíš si, že víš víc?

1

,, Milí studenti, vítám vás v novém školním roce. Jak jistě všichni víte, jste v posledním ročníku střední Elio. " začala úvodní slovo ředitelka.,, Na začátku si rozdáme papírky, ohledně maturity. A jestli mi někdo bude chtít tvrdit, že neví, tak ať rovnou odejde...Dobře, začneme." Rozdali jsme si papírky.

Z čeho chci maturovat:
*Hlavní předmět:
*Podkategorie :
*Druhý předmět:
*Podkategorie :
Vedlejší předmět:
Podkategorie:

Označené * je povinné.

Stálo na lístečku. Vzala jsem si propisku, podepsala jsem a vyplnila všechno.
,, Už to máte, slečno T.? "
,, Ano."
,, Mohu? " došla ke mně a prohlédla si mé odpovědi. ,, Takže vy hodláte dvakrát maturovat z tance?"
,, Ano."
,, Jestli dovolíte já bych si to od Vás vzala a dala to do systému."
,, Prosím. " Odešla.
Sledovala jsem starou paní jak zadává do počítače naše odpovědi.

,, Studenty co přečtu půjdou do učebny 108 tam na ně bude čekat jejich vyučující po zbytek roku. " třída zpozoroněla.,, Slečna Herr, pan Dien..." začala říkat jména. Mé tam nebylo. Jak jinak. Řekla ještě zbytek třídy, ale moje jméno nezaznělo.

Co se mnou?,, U vás slečno T je problém. Nevím kam vás zařadit. Budete s největší pravděpodobností u skupiny 2 a 4."
,, Takže budu mít dva třídní? "
,, No ano. Nějaký problém?"
,, Nene."
,, Tak běžte do... 111"
Sbalila jsem si věci a odešla. 111? Ne tohle je 107,108...111, konečně. Zaťukala jsem a ozvalo se dále.

,, Dobrý den, já jsem byla přiřazena sem. " řekla jsem potichu, až se divím, že to slyšel.
,, Nevadí, posad se u nás."
Sedla jsem si tedy na zem a připojila se k, již vytvořenému, kruhu. Dostala jsem noty a zpívala jsem. Prý zpívám hezky. Jo jasně, úplně nejlíp.
Strávila jsem zde celé dopoledne. Jsem ráda, že už je konec.

Cestou do skříňky mě zastavila ředitelka.
,, Slečno T. potřebuji aby jste šla se mnou. " bylo jediné co mi řekla. Ale já chtěla jít domu?! I přes hlad jsem ji následovala.
,, Ohledně tvého rozvrhu." jen kvůli rozvrhu?! ,, Zítra budeš ve třídě 004 se skupinou 2. Skupiny se ti budou střídat. "
,, Dobře, takže jsem nastřídačku."
,, Ano, to je vše. A žádné ulejvání, chcete snad udržet dobré jméno škole."
,, Jistě. Nashledanou. "
,, Ahoj."

Přišla jsem domu a nikdo se nepídil jak mi bylo. Lehla jsem si a vzala notebook. Potřebuji si udělat práci na talentové zkoušky a zpracovat otázky. Co dřív?! Začala jsem si zpracovávat otázky. Myslím, že z angliny rupnu.

,, Mamí? "
,, Ano, Lorelei? "
,, Můžu dneska jít fotit? "
,, Myslíš, že půjdeš fotit? Doma jsi ještě ani jednou neuklidila!"
,, A ani když úklidím? " zeptala jsem se nejistě.
,, Ne!" křičela na mě.
,, Dobře. " a odešla jsem zpět. Budu si muset postačit s pokojem. Nastavila jsem stativ, uklidila zorné pole, naaranžovala světýlka a nakonec našla volnou kartu. Šlo se na věc. První jsem chtěla fotit portrét, ale bylo ještě moc světlo, a tak jsem upravila nastavení a vyfotila pár paprsků slunce. Jakmile začalo být šero posadila jsem se před foťák a vyfotila pár fotek. Máma se domnívá, že fotím jen přírodu nebo výjimečně někoho. O tom, že já se fotím jen v tričku a šortkách nemá ani tušení. Uklidila jsem foťák. Kartu jsem strčila do notebooku a vybrala pár fotek. Z portrétů jsem si vybrala tu, kde nemám vidět triko a světýlko mi svítí do oka.

Otevřela jsem Adobe a prohrála si s efekty u fotky.

Po dvou a půl hodinách práce jsem byla hotová. Fotka upravena a přidána na instagram, otázky a odpovědi k matuře také zpracované a teď už jen spánek.