Myslíš si, že víš víc?

19

Ve svém kabinetu nebyla.Chtěla jsem odejít zpět do třídy, ale nedalo mi to. Měla jsem z toho špatný pocit. Odešla jsem na záchod. Klepala jsem na zavřené dveře a když se nikdo neozýval tak jsem je otevřela. Jedny dveře však byly zamčené. Zaklepala jsem znovu. ,,Obsazeno." řekla nějaká slečna, tenhle hlas rozhodně Amelii nepatřil. Začala jsem si dělat obavy.
Co když se ji něco stalo? Dorazila vůbec do školy? 

Došla jsem zpět do třídy a začala jsem se rezezpívávat. Na zpěv jsem chtěla Stitches od Shawna. Najednou se tam objevila malá postava. Nesla s sebou tašku a v druhé ruce kytaru. Když přišla blíže všimla jsem si, že je docela bledá v obličeji. ,,Ahoj, omlouvám se, měli jsme poradu."
,,Jste v pořádku? Zdáte se nějaká bledá" ale vyznělo to jako ,,Dobrý den, nemáte se za co omlouvat."
Z tašky najednou vytáhla papír s texty a kytaru. 
„Nemůžeš furt zpívat stejné písničky. Tak jakou začneme?"
Prohlédla jsem si papíry.
Smell like teen spirit - Nirvana.
So much more than this - Grace VanderWaal
Come as you are - Nirvana
Two princess - spin Doctors
I don't know my name - Grace VanderWaal
Demons - imagine dragons
Wonderwall - Oasis

Některé písničky jsem neznala. Ale nakonec jsem si vybrala Grace - So much more than this.

  Sit right here, chillin', level low
Close your eyes and just let it flow
Right next to me I hear your heart beat, beat
When the dial turns up and the music starts playing
We don't realize in this society
Doesn't matter how your hair looks or what they are thinking
Just, just what we are finding  

Začala jsem. Amélie mezitím hrála na kytaru melodii. Když jsem se dostala k refrénu tak mi přišla povědomá. Bavila mě tahle písnička.

.. So much more than this, it is what it is. So much more than this.
Dozpivala jsem.
„Vážně jsi tu písničku nikdy neslyšela?"
„Ne, ale líbí se mi."
„Chceš ještě nějakou z těchto?"
„Klidně všechny." zasmála jsem se.
„Takže zas Grace?"
„Jasně."
Podala mi papír s další písničkou od Grace. I don't know my name.

I don't know my name
I don't play by the rules of the game
So you said I'm just trying
Just trying
So I heard you are my sisters friend
You get along quite nicely
You ask me why I cut my hair
And change myself completely

Byla to velmi chytlavá písnička. Ostatně jako předešlá. O Grace jsem doposud neslyšela. Dozvěděla jsem se že je mladší než já. Má skvělé texty!

Po skončení písničky, jsme si pustily original.
„Ta je vážně super. Má takový specifický hlas. Zajímavý. A hezky to doplňuje tím ukulelem." řekla jsem.
„Ano, má zajímavé písničky."

Poté následovala Nirvana. Té jsem se obávala jelikož Kurt byl trošku blázen a některé části byly dost šílené. Pojala jsem písničku jinak. Udělala jsem z ní dívčí verzi. Nebyla tak uřvaná. Ale nádech tvrdé hudby zůstal.
„Nečekala jsem, že se toho ujmes takto. "
„Bylo to špatně?"
„Ne. To rozhodně ne. Mile mě to překvapilo. "

Během dne jsme si ještě mnohokrát zazpívaly Grace.

Blížil se konec dnešní výuky. Střešními okny profukoval vítr.
„Tak se mějte, nashle. " rozloučila jsem se.
„Počkej, nechceš svést? Je tam vítr."
„To je dobrý, bydlím dvacet minut chůze. "
„Je chladno, akorát nastydneš. Šup."
„Jste hrozná."
„Hádám že si říkala, že jsi hrozně ráda, že tě svezu."
„Samozřejmě, co jiného."
Seděla jsem vpředu a měla možnost přepínat stanice na radiu. Jenže to nebylo potřeba, měla totiž naladěné mé oblíbené radio.
„Teďka doleva a pak znovu doleva a pak doprava a budeme tam." Měla hezké auto. Nízký sportovní typ. Černé lesklé auto zastavilo před naším domem. „Moc děkuji za svezení a za dnešní den." řekla jsem při odpoutávání.
„Maličkost. " usmála se. Její úsměv byl něco, kvůli čemu jsem o své orientaci začala uvažovat.
„Nashledanou."
„Měj se."
Podívala jsem se na náš dům a všimla si jak se pohla záclona.

„Jsem doma!" řekla jsem od chodby.
„S kým si jela? Víš že nemáš nasedat k cizím lidem! " řekla máma místo pozdravu.
„Není to cizí člověk."
„Ne? A jakto že ji neznám?"
„Protože je to moje třídní. Teda naše. "
„A proč tě vezla? To nemáš nohy?"
„Protože trakař. Mami. Přestaň mě vyslýchat. Nedivim se že bratři zmizeli."
A vyrazila jsem směr pokoj. „Mladá dámo, kam si jako myslíš že jdeš? Já tady s tebou mluvím a ty si jen tak odejdeš?! Divím se, že se s tebou vůbec někdo baví. Jestli si takhle nepříjemná i na ostatní tak to mají určitě ohromnou radost."
Nehodlala jsem se s mámou hádat o tom, že mě vlastně vůbec nezná a jak se chovám ve škole. Pustila jsem si písničky a začala přemýšlet o choreografii.
Když se blížila pátá vyrazila jsem z domu s taškou na tanec.
„Kam jdeš?!"
„Cvičit."
„Kam."
„Do tělocvičny."
„Do které. "
„Do té nejbližší."
„Tak ty budeš na mě drzá jo?! "
Vzala jsem si boty a odešla z domu aniž bych mámě odpověděla. Poslední dobou je s mámou k nevydržení.

Došla jsem před trend. Zazvonila jsem. „Tělocvična je vám plně k dispozici. "
„Děkuju. " vyndala jsem peněženku a podala ji čtyři stovky. „To si nechte. " řekla.
„Jen si to vemte."
„Napadlo nás. Kdyby jste teda chtěla. Jestli by jste u nás nechtěla učit děti tanec. "
„Zní to zajímavě. Popřemýšlím o tom."
„To byste byla zlatá. Včera jsem celou dobu poslouchala jak krásně jste zatančila balet. "
„Vážně? Nemyslím si že je to tak super."
„No já Vás neviděla. "
„Tak se přijďte podívat."
„Mohu? "
„Samozřejmě, stejně mě při závěrečné zkoušce uvidí mnoho lidí. Aspoň začnu trošku trénovat."
„Je, děkuju. "

Přezula jsem se a zapojila telefon do reproduktorů. Recepční si sedla dozadu. Viděla jsem ji jen někdy, ale i tak mě její přítomnost znervózňovala.
Udělala jsem drobnou chybu, které si však neznalec nevšimne. Dočkala jsem se potlesku.
„To bylo tak krásné! Až mi ukápla slza!"
„Děkuju moc."
„Tak já už půjdu abys tu mohla dál nacvičovat. "
Dále už jsem dopilovala jen svou novou choreografii. Nešlo mi to. Asi jsem se hecla moc.

To nemám šanci dát. Už vim proč se všichni tak divili, když zjistili, že mám dva tance.

Jsem nemocná, takže tu máte menší spam, snad nevadí <3 Žádná dramatičnost se tu nekoná, ale i tak snad dooufám, že se líbilo :)