Why you?

3.

,,C..Co tu děláš?"
Řekla jsem překvapeně, protože ve dveřích stál Jimin.

,,Přišel jsem za tebou, protože jsem viděl to co si si udělala."
Řekl smutně.

,,Pojď dál."
Řekla jsem mu a zavedla ho do svého pokoje.

,,Proč si si to udělala?"
Řekl a starostlivě se na mě podíval.

Jimin byl můl druhý nejlepší kamarád... Vím, že se mu líbim, ale nikdy jsme spolu nic neměli kvůli Taehyungovi. Jimin nevěděl, že já vim, že se mu líbim a ani nic co se týče Taehyunga...

,,Promiň Jimi, ale to je moje věc."
Řekla jsem mu a svou pravou rukou jsem si stiskla levou kde jsem měla šrámi.

,,Ale je! Nemůžu tě vidět jak se trápíš!"
Řekl a stiskl pěst.

,,..."
Mlčela jsem.

,,Jestli za to, že si smutná může Taehyung tak ho zabiju!"
Řekl naštvaně. A asi si všiml toho, že se s nim nebavim...

,,Neřeš to Jimi."
Řekla jsem mu a snažila se "usmát".

,,Víš bolí mě to když se trápíš..."
Řekl mi a naštvaně se koukl do země.

Chvíly jsme si ještě s Jiminem povídali, ale najednou mi přišlo zpráva od Jennie.

ZPRÁVA:

,,Hmm tak čí je Tae teď?"

(konec)

Napsala mi a poslala mi fotku ji a jeho ja mu dáva pusu na tvář.

Tae na té fotce nevypadal nadšeně, ale ani tak, že by mu to vadilo...

Když jsem tu fotku uviděla, tak mnou projel mráz a rozklepaly ruce až tak, že mi z nich vypadl mobil kde byl chat s ní.

Zabalila jsem se do klubíčka a začala jsem brečet...

Jimin se koukl na můj telefon a to co tam uviděl ho naštvalo, protože on choval jisté výjmečné city vůči Jennie silnější než ke mě i když věděl co je to za človeka ji miluje...

Jimin vždy svěřoval a já mu pomáhala řešit jeho problémy.

,,C..Co to?!"
Řekl naštvaně nahlas.

A pak se koukl na mě a asi mu došlo proč se tak chovám...

,,Neříkej, že ty si..."
Řekl pomateně.

,,Uhm"
Příkívla jsem se slzama v očích.

,,To si sežeře já ho zabiju!!"
Zakřičel Jimin.

*Vzlyk*
Brečela jsem tam...

Jimin vstal ze židle a se nehoráznou zlobou, ale zároveň i se slzami v očich přišel ke mě a objal mě...

Nečekala jsem to... Ale bylo příjemné cític něčí obětí.

Objala jsem ho spátky. Měl tak pevnou náruč... Bylo příjemné ho obímat. Ještě nikdy jsme se totiž neobjali.