34.

226 26 0
                                    

V tom mě probudil tlak na čele.

Byla jsem už opravdu ospalá tak jsem jen pootevřela oči.

Uviděla jsem jak mi Taehyung dáva pusu na čelo. Nevadilo mi to... Přece jenom je to čelo a je to můj brácha. To co mě, ale znepokojilo více, bylo jak rychle se mi rozbušilo srdce.
Proč?

Asi za pět minut jsem usla.

•Ráno•

Vstala jsem jako obvykle a vyrazila do školy o něco později než brácha. Namjoon na mě zase nečekal...
Docela by mě zajímalo co se mu stalo...

Po cestě do školy se nestalo nic zajímavého...

Když jsem "konečně" dorazila do školy tak bylo všude strašně moc lidí a učitelky lítaly po chodbách jak potrefený. Snažila jsem se najít Taehyunga, ale nikde nebyl.
Při mém štěstí jsem vrazila do nějakého kluka.

,,Aish! Promiň..."
Udělala jsem krok do zadu a začala si sbírat věci co mi upadly.

,,Nic se neděje Kris... Jinak řekli mi co se ti stalo, takže se ti představím. Já jsem Jungkook nejlepší kamarád tvého brachy a seděli jsme spolu cestou na ten nešťastný školní výlet."
Povídal a přitom mi pomáhal sbírat mé věci.

,,Umm tak ahoj Jungkooku a nevíš co se tu dnes děje?"
Zeptala jsem se ho a postavila se.

,,Dnes je pěvecká soutěž."
Postavil se a odpověděl mi.

,,Aha... A víš kde je Tae?"
Znovu jsem se zeptala.

,,On ti to neřekl? Je jeden z účastníků."
Řekl Jungkook a začal se smát.

,,Ne no..."

Rozloučili jsme se a každy si šli po svých.

Po školních chodbách se rozezněl zvuk školního rozhlasu :
,,Všichni žáci ať se prosím dostaví do tělocvičny"

Tak dobrý no... Poznala jsem hlas ředitele, ale kde je tělocvična? No nic... Prostě se budu muset někoho zeptat...

Pokaždé, ale když jsem k někomu přišla tak rychle zděšeně odešel a nechtěl se semnou bavit.
To jsem byla taková mlátička nebo co to s těma lidma je!?

,,Ehh můžu se zeptat kde je tělocvična?"
Přišla jsem k nějaké partě holek. Všichni na chodbě najednou stichli, upřeli svůj pohled na nás a začali si něco šeptat... Jedna z nich se na mě otočila. Měla dlouhé hnědé rovné vlasy a byla o něco menší než já...
...No...
Já jsem se svými 171 centimetry skoro pokaždé vyšší než ostatní. Nechápu to...
To nejsem odsud?

,,Zrovna ty, se mě opravdu ptáš zrovna mě!?"
Řekla ironicky a začala se smát.

Znervozdněla jsem a znějakého důvodu jsem pocítila vstek vůči té osobě.

Mlčela jsem.

Chystala se mi něco říct, ale v tom k ní přiskočila jedna z jejích kamarádek a něco ji pošeptala. Najednou jako kdyby ji něco osvítilo a začala se chovat mile.

,,To si ty...? To mě mrzí co se ti stalo... My ti moc rády ukážem kde je tělocvična."
Řekla a usmála se.

Všechny její kamarádky se okolo mě shromáždily a vedly mě do tělocvičny.

,,Ahoj, já jsem Rosé."
Řekla jedna z nich a podala mi ruku.

,,Ahojky, já jsem Jisoo."
Řekla další.

,,Čau, já jse jmenuji Lalisa."
Řekla ta nejvišší z nich s ofinou.

,,No, já jsem Jennie jedna z tvých dobrých kamarádek před tou nehodou."
Řekla ta co ke mě mluvila před tím, chytla mi přátelsky ruku a zatřásla s ní.

Jestli, že to byla moje dobrá kamarádka tak proč se ke mě ze začátku chovala tak nepřátelsky?

Zavedly mě do tělocvičny kde jsme se posadily do první řady. Jsou na mě opravdu mílé... Až na Lilisu... Jako jediná mi odsekává a nechce se semnou bavit...

,,Poprosím všechni, aby se utišili a mohli jsme začít s prvním chlapeckým kolem pěvecké soutěže."
Řekla učitelka na provizorním podiu a u toho rozhazovala rukama jak šílená.

Všichni jsme se utišili a upřeli náše pohledy na ni.
Ona odstoupila a k mikrofonu si stoupl ředitel, který začal svou úvodní řeč. Asi po 10 minutách unávného posloucháni konečně začala soutěž.

,,Nyní jde na řadu číslo 12 Park Ji-min se svou písničkou Lie."

Zahlásila učitelka.

On se taky účastnil?

Musím uznat, že hlás má opravdu andělský. Ještě chvilku jsem nad ním "slintala", ale vyrušil mě z toho jako kdyby "bodavý" pohled Taehyunga, který stál trochu dál s ostatními účastníky. Rychle jsem se vzpamatovala a nahodila kamenou tvář.

Poté co dozpívál všchni začali tleskat a jedna holka dokonce zaječela.

Zatím so šli na řadu další, já se po sále nenápadně začala rozhlížet jestli tu někde neuvidím Namjoona... Ale neviděla...
Docela se mi po něm zastesklo.

,,Jako další půjde na řadu Kim Taehyung s číslem 15 se svou písniškou someone like you."
Zahlásila učitelka a já se celá napjatá zavrtěla na židli.

Why you?Kde žijí příběhy. Začni objevovat