44.

227 27 6
                                    

Najednou ho ze mě něco ztrhlo a já slyšela hlas spásy...

Rychle jsem otevřela oči a uviděla jsem Taehyunga, jak povalil na zem toho nasilníka.

,,Ty nadržený hovado co sis myslel, že děláš?! Na ni nikdo šahat nebude! Rozumíš?!"
Křičel po něm Taehyung, zatímco mu rovnal fasádu.

Ehmmm... Upřímě si myslim, že mu moc nerozuměl.

Moc dlouho netrvalo a přiběhli vyhazovači, kteří nás nečekaně vyhodili... Upřímě mi to ani nevadilo a byla jsem spíš ráda, že jsem od tamtud vypadla. Měli jsme štěstí, jelikož nás ta partička nesledovala.

,,Dík..."
Chytla jsem si loket, zatímco jsme šli nočnímy uličkami Prahy.

,,Není zač."
Řekl podrážděně Tae a utřel si krev co mu tekla ze rtu. Všimla jsem si toho až teď.

,,Promiň... Bolí to?"
Vim, že to asi nebude jak pohlazení od víly, ale i tak jsem se zeptala.

Mlčel... Cítila jsem se za něj kvůli tomu blbě.

,,Chci ti něco dát i když vim, že ti to asi moc nepomůže..."
Řekla jsem a zastavila nás.

Otočil se na mě a upřeně mě sledoval až jsem lehce znervozdněla. Udělala jsem krok k němu, postavila se na špičky a dala mu pusu na tvář. Měl ji chladnou jak byl promrzlý.

Vykulil na mě oči. Zřejmě to nečekal.

Ještě chvíli na mě zíral a pak se rozešel směrem k hotelu. Rozešla jsem se rychle za ním.

,,Hey! Kam tak rychle jdeš?!"
Okřikla jsem ho.

,,Máš někoho ráda? Ze školy nebo tak myslím..."
Rozmluvil se po chvíli co jsme se znovu sladili.

Zapřemýšlela jsem...

,,No, neříkám, že pár hezkých kluků neznám, ale, káždý z nich má několik vroubků kvůli, kterým bych s nimi nevydržela. Takže, že bych se do nějakého zamilovala to říct nemůžu."
Odpověděla jsem.

,,A jak by měl tvůj ideální kluk v tom případě vypadat?"
Pootočil se lehce na mě.

,,Měl by být vysoký, hodný, citlivý, romantik, mít trochu delší vlasy a taky se mi na klucích hodně líbí hlubší hlas..."
Začala jsem se rozplívat.

,,To vypadá skoro jak popis mě."
Zajásal a zasmál se.

,,No tak, takovýho bezohlednýho pošuka jak ty fakt nechci! Říká ti něco slovo hodný? "
Odfrkla jsem.

Zastavil se a já se za nim otočila.

,,To bolí!"
Zakřičel a chytl se na hrudi kde je srdce.

Mlčky jsem stála a koukala na něj co to předvádí...

Vypadalo to jako kdyby se rozbrečel jenže v tu nejvíce tichou chvíli se začal smát...

,,Co to tu předvádíš ty herečko jedna?!"
Křikla jsem po něm.

,,No snažil jsem se být citlivý...!"
Rozesmátě na mě křikl.

,,No, a co by to změnilo? Stejně si můj brácha... Aspoň myslím..."
Tu poslední větu jsem si zašeptala pro sebe. Trocha mě to zamrzelo.

Zase jsme se rozešli.

,,Neříkal jsem ti to už? Nejsem tvůj brácha!"
Řekl a pomalu se uklidňoval.

,,Jojo, jasně! A já nejsem z Koreje!"
Řekla jsem mu na oplátku...

Hned jak jsem to dořekla zasmál se a zakroutil hlavou.

,,Jen kdybys věděla..."

,,Co? Co mam vědět?"
Začala jsem se ptát.

,,Nic! Podívej už jsme tu!"
Odbyl mě.

Prokroutila jsem oči. A vešli jsme do vnitř.

Dostali jsme oddělený pokoj od babičky s dědou. Pokoj byl malý, ale útulný. Však jediné co mě zarazilo byly oddělené postele. Každá byla na druhé straně pokoje. Ne, že by mi to nějak vadilo, ale bude to nezvyk nikoho u sebe necítit... Oba jsme se vystřídali v koupelně, připravili si věci na ráno a chystali se jít spát. Tae zhasnul a já se chtěla odebrat do říše snu, však oknem nám tu sem svítilo z ulice a já si všimla velice nemilého návštěvníká. Na zdi u mé hlavy si to štrádovala nemalá johana...

,,Tae?"
Šeptla jsem naléhavě.

,,No co?"
Řekl unaveně.

,,Mam tu pavouka! Sundej ho!"
Řekla jsem rázně, ale zároveň i ustrašeně.

,,Pfff si ho sundej sama!"
Řekl a převalil se na druhý bok.

,,A pak, že si hodný!"
Řekla jsem uraženě.

Na to už nereagoval...

To to snad ne! On ně tu s nim nechá! Ale takhle já to nenechám. Potichonku jsem slezla z mé postele a snažila se dostat to té jeho. Však on se jak naschvál rozvaloval a nechtěl mi udělat ani trochu místa.

,,Uhni! Vim, že nespíš!"
Šeptla jsem naštvaně.

Zas nereagoval...

,,Tak jak chceš..."
Šeptla jsem.

Už jsem na něj neměla trpělivost, tak jsem to udělala jednoduše. Prostě jsem dělala jako by v té posteli nebyl. Jednoduše jsem si lehla na něj. Lehla jsem se mu na hruď a ani na to nezareagoval... No, mě to může být stejně jedno... Mě se leží pohodlně!
Už jsem skoro usnula když v tom...

,,Aaa!"
Křikla jsem.

Jeho ruce mě chytly okolo pasu a pak i přes břicho.

,,Pšt! Nebo všechny vzbudíš..."
Uchechtl se mi do ucha.

Why you?Kde žijí příběhy. Začni objevovat