Why you?

39.

,,Na co myslíš?"
Řekl, ale už jiným toném.

Mlčky jsem se mu zase podívala do očí. Jimin měl nasazený stále ten "křivý" úsměv. Položil mi ruku na tvář a chtěl si ji přitáhnout. Mě však najednou zazněly v hlavě Taeho slova.

,,Ty se ji stejně jen chceš dostat do kalhotek!"

Zastavilo mě to... Jiminuv výraz se mi však nelíbil. Na nic jsem nečekala a zvedla se z gauče.

,,Moc ti děkuji za pohoštění, ale musím už jít... Tak zas někdy."
Poděkovala jsem a rychle odešla.

,,Hmmm, nevadí máš pravdu zatím."
Řekl s falešným úsměvem.

Podívala jsem se na mobil.

,,Kolik asi je?"
Řekla jsem si pro sebe.

,,Tak si jen vyndám mobil..."

,,Haaaaa...PŠÍK!"

,,No to si ze mě děláš prdel?!"

,,Však je celej na sračku!"

Mě šikovný se povedlo při pšiknutí hodit...ne...přímo mrdnout iphonem o zem.
No super? Co teď budu dělat? Měla jsem pavouka přez celou obrazovku...
No to si vypije! Kdyby brácha nedělal blbosti tak teď nemam mobil na sračky!
(Všichni víme, že na někoho to svízt musíme)

Naštvaně jsem šla domů. Vyndala si klíče a vešla tak, aby jsem nikoho nevzbudila.
Odložila jsem si klíče a utikala rychle do kuchyně sebrat ten lživý lísteček a pak na horu do pokoje. Byla jsem už pěkně unavená, tak jsem si chtěla lehnou a řekla jsem si, že mu kázání dám ráno... No ovšem... Kdyby nám náš nestřízlivý Tae neležel celý rozvalený ještě oblečený na posteli.

Nemam jinou možnost než ho převlíknout do něčeho co nesmrdí po alkoholu a cigaretách. Nějak jak jsem ho převlíkala tak jsem se nemohla zbavit strašně divné nervozity. Musela jsem si ho u toho pořád prohlížet.

Nejdřív jsem ho obrátila na záda a sundala mu tričko. No, špatnou postavu neměl, ale já se ho snažila co nejrychleji převlíknout.

,,A A A PŠÍK!"
To ne! Rychle jsem si chytla pusu a snažila se nedýchat. Snad jsem ho nevzbudila!

,,Ufff"
Oddechla jsem si když to vypadalo, že má tvrdý spanek.

Vzala jsem si do rukou čisté tričko ve kterém jsem uznala, že by mohl spát...

V tom mě jeho ruce chytly za pas.

,,Ua!"
Lekla jsem se.

Já myslela, že spí?!

Nevěděla jsem jak z toho pryč, jelikož jsem na něm seděla obkročmo a nemůžu říct, že by neměl sílu si mě tam udržet.

,,Taehyungu!"
Šeptal jsem na něj rázně a přetáhla ho tričkem po hlavě.

Měl stále zavřené oči, ale i tak se ušklíbl.

Snažila jsem se od něj dostat, ale pevně mě držel. Po chvilce mě pustil a dal si jednu ruku přez oči.

Proč? No to ne!

Až teď mi došlo kde a na ČEM to vlastně sedím. Seděla jsem mu přesně na rozkroku a tím vrtěním jsem asi něco způsobila...

Rychle jsem z něj seskočila. Podívala jsem se mu do obličeje, který byl kompletně rudý.

,,Promiň~"
Šeptla jsem směrem k němu.

Jediné moje štěstí bylo, že již byl převlečen, takže jsem už na něj po tomhle trapasu nemusela šahat.

Seděla jsem vedle něj na posteli a nevěděla co dělat. Co když to z něj pořád nevyprchalo? A on se třeba začne dusit? Ne to nesmím dopustit!
Přikryla jsem ho pořinou.

On si mě, ale přitáhl a já na něj spadla tak, že jsem mu byla mezi nohama. Nehýbala jsem se, nedýchala... Naprosto jsem nevěděla co nastane a co mam dělat. Nějakým způsobem mě převrátil na záda, tudíž jsem se objevila pod ním a on nademnou, držel mi ruce jakoby přibité k posteli. Jeho vlasy mě šimraly do obličeje jak moc byl blízko.
Z jeho dechu byl pořád cítit alkohol, což mě dost znervozdňovalo.

Snad i víc, než to, že je nademnou bez trička.

Hleděl mi do očí.

Najednou mi na tváři přistála jedna kapka... druhá a pak už i třetí. Koukala jsem na něj dost viděšeně.

,,Co si dělala s Jiminem?"
Zamumlal a v dechu mu byl cítit alkohol.

,,Nic..."
Nejistě jsem mu odpovědela, jelikož mi z pomyšlení na Jimina běhal zděšením co se mohlo stát mráz po zádech.

,,Nelži!"
Křikl a zatřásl semnou.

,,Nelžu!"
Křikla jsem na něj zpátky.

On si vydech... Nevypadal na to, že by mi věřil nebo tak něco, ale aspoň nekřičel.

Nenapadlo mě nic jiného jak ho přesvedčit než se mu rychle vytrhnou z rukou, chytnout ho za hlavu a dát mu rychlou povrchovou pusu.

Po té co jsem se od něj odtáhla, na ně překvapeně hleděl.

Co jsem to udělala?

On si však moje ruce zpět chytil a dal mi je nad hlavu. Na nic nečekal a přisál se ná mé rty znovu. Nehodlala jsem zase ryskovat, že někam uteče a navíc ještě k tomu v tomhle stavu, takže jsem spolupracovala. Bylo mi to příjemné. Nejdivnější bylo, že mi to teď ani nevadilo.

Byl dravý a ani trochu mě nešetřil.

Pak se na mě ušklíbl a přesunul se na krk.
Hormoný ve mě pracovaly, takže jsem si musela zkousnout spodní ret a přivřít oči.