Why you?

72.

Kristiny pochled

Koukala jsem na Taeho záda jak mizí v dáli. Cítila jsem se trochu provinile jako kdybych za to vše mohla já...

Otočila jsem se na Baekhyuna, který se díval stejně jako já na Taeho záda. Po pár sekundách se na mě otočil se slovy...

,,Zlato on tě trápit nemusí, teď jsem ti jen a jen já..."
Dal mi pusu na čalo.

•••

Další večer jsme měli opět společný táborák. Ležela jsem v Baekhyunově klíně a byla zahleděná do ohně... Celý den se mi v hlavě přemítalo proč se na mě Taehyung ani jednou nepodíval a teď se směje na ostatní. Vím, že to není pravý smích, ten já poznám. Znala jsem odpověď proč se semnou nechce bavit.. Nechce mi otravovat život.

Bude mi bez něj líp?

Už jsem od něj byla odloučena...

,,Bolí mě hlava půjdu se projít.."
Pošeptala jsem směrem k Baekhyunovi a zvedla se z jeho klína.

Procházela jsem se po prázdné pláži.. To ticho. Bylo tak příjmne..

,,Aaaaa!!"
Zařvala jsem když jsem sletěla na zem.

Slyšela jsem chychotání z pozad mích zad.

Otočila jsem se kdo se mě to opovážil vyrušit z mého přemýšlení.

Bože... Nějaká parta podnapilých kluků...

Oprášla jsem ze sebe písek a chtěla odejít. Je zbytečné se hádat s podnapilým. Nechci se dostat do potyčky.

,,Ty mrško! Kampak si myslíš že jdeš?"
Čapl mě jeden za loket a otočil k sobě. Jak jsem říkala páchl z něj alkohol.

,,Postmě!"
Snažila jsem se mu vykroutit.

,,Huh? Nějaká drzá ne?"
Ušklíbl se jiný a rozpřáhl se, že mě usměrní.

Další ho zastavil před tím, aby mě praštil.

,,Klid.. Nemůžem ji Taehyungovi rozbít..."
Řekl klidným hlasem.

C..co?! Taehyungovi?!

,,Ajo ty si vlastně ta jeho "sestřička"... Co s tebou uděláme?"
Pošeptal mi do ucha.

,,Takže za Á já nejsem nějaká tamta Taehyunga a za BÉ okamžitě mě pustíte, rozumíte?!"
Agresivně jsem sebou škubla.

,,Ale noták.. Že nejsi jeho? Všichni víme, že s Baekhyunem chodíš jenom, protože se podle tebe Taehyung "změnil"."
Začali se hlasitě smát.

Trochu mě tím zarazili a nutili mě zamyslet se nad tím.

Ale ne!

Já přece Taehyunga nepotřebuju!

Taehyunguv pohled

,,Bolí mě hlava půjdu se projít.."
Řekla Kris, zvedla se z jeho klína a někam odešla. Hah.. Ten Baekhyuna zmatený pohled.. Kdyby ji znal tak jde s ní a věděl by, že se tmy sama bojí, když ji bolí hlava nikam nechodí a na všechny řve...

Bavili jsme se všichni dál, ale už to byla nějaká ta chvíka co byla Kris pryč.. Snad se tady neztratila..

Zvedl jsem se s tim, že půjdu na záchod. Než jsem tam stihl dojít...

,,Aaa!!"
Slyšel jsem jekot

Otočil jsem se tím směrem, ale nic jsem neviděl, tak jsem pokračoval ve své cestě. Při cestě zpět k ohni jsem uslyšel hlasitý smích a holčičí řev, že mi uši nepraskli.

Bál jsem se, že ten řev patří tomu komu si myslim, takže jsem se vydal tím směrem.

Uviděl jsem Kris na zemi a kluka co se nad ni sklání.. Popadl mě nehorázný vztek. Rozběhl jsem se k nim a toho kluka odstrčil.

,,Hoseoku?!"
Rozkřikl jsem se překvapeně, ale zároveň i naštvaně.

,,Hmm? Co no? Tak jsem ji usměrnil.. Mlela tu věci o tom, že neni tvoje, že je jenom a jenom pouze svého přítele.. Byla drzá!"
Smál se mi do ksichtu.

Přišel jsem k němu blíž.

,,Ještě jednou se ji dotkneš a přelámu ti obě ruce.."
Promluvil jsem potichu a udělal krok do zadu.

,,Taehyungu! Já nejsem tvoje! Pochop to! Nedomlouvej si tam s nim nic! Mě tyhle tvoje hry nebavěj!"
Rozkřikla se na mě Kris.

O..ona si opravdu myslí, že je to nahraný..?

,,Už vás nechci nikoho vidět včetně tebe Taehyungu! Řekl si, že už se mi nebudeš plést do života, že?? Tak laskavě zařiď, aby se to týkalo i tvých kamarádů!"
Bylo vidět jak se ji slzy hrabou do očí když to říkala.

Neměl jsem co ji na to říct.. Její slova mě boleli.

Agresivně se rozešla od tud pryč..

————————————————

안녕 lidičky, asi zase po 4 měsících tu máme novou kapitolu🙌🏻 Pro ty z vás co ještě nezapoměli, že existuje😅❤️ Vím, že je docela krátká, ale jak jsem vypadla ze psaní, tak si musím na vše vzpomenout. Pokusím se vydávat nějak pravidelně každý 1 týden, ale nechci nic slibovat, protože pak se z toho stane každý 1 měsíc😂

~Suzy🖤