Hmm... Možná, že když už tam budem tak by jsme se tam mohli podívat....
Článek jsem ukázala...nebo...spíše přečetla, protože jak jsem pochopila jediná, která se tu domluví jsem já.
Souhlasili, že když už tam budem, tak se tam můžem jít zajít podívat. Po dlouhé 12 hodinové cestě jsme konečně dorazili do Prahy. Je to tu úžasné a vidím tu spousty jiných lidí... Jakoby mi víc podobní... Hned na letišti jsem zacítila vůni zdejšího jídla, která mě naprosto oslnila.
,,Půjdeme se najíst?"
Otočila jsem se na ostatní a zaškemrala.,,Abych řekla pravdu tak mam taky docela hlad."
Řekla babička.,,Půjde me tam!"
Řekla jsem a táhla je k první "České" restaurace.Posadili jsme se ke stolu.
,,Na těch obrázcích to vypadá všechno nějak divně."
Odfrkl Tae.,,Ale jdi! Vypadá to chutně!"
Praštila jsem ho jídelním lístkem.,,Jojo dobře tak já si dám... Asi tohle i když nemam páru jak to sním..."
Řekl a ukázal na nějaké žluté knedlíky se zelím a masem.,,Počkej to je kne...d..lo..vepžř..o..zelo."
Asi se domluvím, ale číst a výslovnost mi dělá trochu problémy...,,Raději nečti jo?"
Posmíval se mi Tae.,,Hmm...? To ty si tu ten, který si tu ani nezavolá taxi..."
Protožila jsem očima.,,Tsss mam Angličtinu přece!"
Odpověděl.,,No tvoji tak!"
Začala jsem se smát.Za chvíli přišla číšnice a my si objednali jídlo. Chutnalo mi i když bylo jiné... Poté co jsme dojedli a zaplatili, vydali jsme se na prohlídku Prahy. Někteří se za námi otáčeli a křičeli po nás nějakou hatmatilkou.
,,Tiň čing čung! Ty Větnamčíku!"
Křičeli po nás nějací puberťáci a já měla co dělat, abych Taeho udržela.Došli jsme k Pražskému orloji...
,,Tady se vyfotíme!"
Zavelela jsem.Babička vytáhla foťák a já se s Taehyungem postavila před orloj.
,,3 2 1 á úsměv!"
Řekla.,,Áááá! Co to děláš?!"
Zaječela jsem když si mě v momentě co babička vyfotila vyhodil do náruče.Jen se nablble smál.
,,Aspoň hezkou fotku máme!"
Řekl když mě položil.,,Nojo! Ale nedělej to už..."
Odpověděla jsem mu.Už se začalo trochu stmívat. Rozhodli jsme se, že v naší cestě budeme pokračovat až zítra. Babička a děda se rozhodli jít na hotel však já a Taehyung jsme se rozhodli jít do nedalekého baru.
,,Tak co to bude?"
Zeptal se nás barman.,,2x cola."
Odpoveděla jsem. Nejradši bych si dala něco jinýho, ale jsem ještě neplnoletá a opilého Taehyunga odnikud táhnout nechci.,,Cože?"
Šeptl Tae směrem ke mě.,,Vzala jsem nám colu."
Řekla jsem mu.Povídali jsme si. Bylo to příjemné a na chvíli jsme měla dokonce pocit, že to není ani takový idiot.
Začala hrát chytlavá písnička.,,Pojď jdem si zatančit!"
Chytla jsem Taehyunga za ruku a táhla ho do houfu lidí.Začali jsme tančit a dělat na prostý blbosti. Prostě jsme si to chtěli užít.
,,Počkej tu. Musim si oskočit."
Řekla jsem mu a nechala ho v davu...No snad se mu nic nestane. Po tom co jsem si odskočila a zkontrolovala se v zrcadle, vyšla jsem ven kde mě však nečekalo přijemné pozdravení. Stála tam skupinka přiopilých kluků. Snažila jsem se okolo nich nenápadně projít, ale jeden si mě na neštěstí všiml.
,,Kampak kampak kočičko...?"
Chytl mě za boky a přitiskl k sobě.Rychle jsem se otočila a jednu mu vrazila.
,,Žadna kočička!"
Rázně jsem řekla.,,To ty si ta co se tu potuluje s tím Větnamcem?"
Přitáhl si mě jiný.,,Jo a pust mě!"
Odpověděla jsem, ale on mě držel pevně.,,My tě uspokojíme líp věř nám."
Přitiskl mě ke zdi, me ruce mi držel nad hlavou, a zašeptal mi do ucha.,,Ne!"
Kopla jsem ho do rozkroku.Vzápětí jsem si však uvědomila co za chybu jsem udělala.
Další z nich mi dal facku.
,,Takhle se s náma bavit nebudeš holčičko!"
Sehl se ke mě a ušklíbl se mi do ucha.Začala jsem se bát a po tvářích mi začaly stékat slzy.
,,Kouněte se kluci ona brečí."
Zasmál se ten první.Rychle jsem se zvedla a snažila se jim utéct však neúspěšně... Ten druhý mě chtil za ruku a třískl se mnou o zeď. Jeho ruka mi zajela pod tričko. Snažila jsem se bránit, ale nešlo to.
Začala jsem cítit nepříjemný, ale zároveň i povědomý pocit.
,,Ne..e..e prosím...!"
Zafňukala jsem.Dělal jako by mě neslyšel a snažil se mi dobýt svým jazykem do mé pusy.
Zavřela jsem oči a doufala, že to skončí.
Najednou ho ze mě něco ztrhlo a já slyšela hlas spásy...
ČTEŠ
Why you?
FanfictionOMLOUVÁM SE ZA TUHLE NIKDY NEDOKONČENOU FF, NEMAM TEĎ MOC ČASU SKORO NA NIC A TAKY JSEM SE MENTÁLNĚ O NĚCO POSUNULA... PRO VŠECHNY NOVÉ ČTENÁŘE, JSEM TUHLE FF ZAČALA PSÁT KDYŽ MI BYLO 14 A TEĎ JSEM O 3 ROKY STARŠÍ, TAKŽE NĚJAKÉ NESMYSLY PROSÍM OMLUV...