Why you?

•2•

,,Protože ho moc Miluji"

Mamka mě jen pohladila a položila na postlel...

,,Měla bys jít spát... Zítra to spolu určitě ve škole vyřešíte..."
Uklidňovala mě mamka.

Zhasla mi v pokoji světlo a odešla... Venku zrovna pršelo a já se zahleděla z okna...

,,Co by se stalo kdybych tu nebyla?"

,,Kdo by mě postrádal?"

Mluvila jsem si pro sebe... Znovu jsem si vzala mobil a začala si prohlížet naše staré fotky... Zase mi začaly stékat slzy po mých tvářích...

Podívala před sebe a tam mi ležel nůž na krabice... Napadly mě ty nejčernější myšlenky myšlenky...

,,Už nemam co ztratit... Skusím si aspoň trochu ulevit..."
Ve filmech to všem pomáhá, tak to skusím taky...

Vzala jsem nožík zavřela oči a nechala ho jen trochu mnou projít... Byla to úleva... Najednou jsem necítila bolest v mém srdci, ale tu na mé ruce. Hodně to krvácelo, tak jsem si to šla zavázat. Když jsem se vrátila do pokoje už se zavázanou rukou vzala jsem si mobil do rukou a koukla se kolik je hodin. Když jsem viděla mou zamikazí tapetu chtělo se mi zase brečet...

Tak jsem radši zhasla mobil a šla spát...

Ráno mi zazvonil budík. Típla jsem ho a šla do koukpelny. Koukla jsem se na mou ruku, která už nekrvácela... Učesala jsem se a rozhodila si volně vlasy. Vyšla jsem z koupelny a začala si vybírat něco na sebe... Vzala jsem si molnou mikinu a legíny a šla jsem...

Když jsem dorazila ke škole a vešla do šaten, tak jsem uslyšela jeho hlas... Bolelo mě to. A ještě víc to bolelo když vím, že jemu je jedno, že mě zranil... Smál se... A mě se zase nahrnuly slzy do očí, které jsem si rychle utřela. Co nejrychleji jsem se snažila přezout a běžet do třídy... Když už jsem si myslela, že jsem sama, tak jsem přestala bězět a trochu si vyhrnula rukáv. Koukla jsem se na mou ruku. Pořád to ještě bolelo...
Ale né víc než rána v mém srdci...

Po té co jsem si odložila věci do řídy, tak se mi začalo chtit na záchod. Šla jsem dlouhou chodbou. A na konci jsem si všimla party kluků z vyšších ročíků... Byl tam i Taehyung... Nebyla jiná cesta než se okolo nich proplížit, když jsem se na něj však podívala ztáhl se mi žaludek ani nevím jestli smutkem nebo vztekem, že mi ani nedal pádné vysvětlení pro to všechno...

Když jsem okolo nich procházela Tae se pootočil. Jen se na mě podíval a odešel od nich...
Ani se neusmál ani se nemračil, koukal jako kdyby byl bez duše...

,,Hey! Taehyungu kam jdeš?"
Zakřičel jden z té party.

,,Pryč"
Pootočil se o odešel.

Bylo to divné a ještě horší bylo vědět to, že odešel kvůly mě...

,,Ty z niššího ročníku!"
Křikl po mě jeden z nich.

Podívala jsem se na něj.

,,Ty se s Taeyhungem dobře znáš žejo? Co s nim poslední dobu je?!"
Zeptal se mě.

A já slzy už neudržela a rozběhla jsem se rychle směrem k záchodům.

Nehodlala jsem se s ním o tom bavit, jelikož vím, že je dost možné, že by mi ruply nervy. Co nejrychleji jsem se snažila dostat do třídy.

Učitelka zase mlela oněčem určitě velmi důležitém... Já, ale pořád myslela jen na jedno...

PROČ?

Když skončilo dopolední vyučování, tak jsem šla na oběd... S nikim než s Taehyungem jse tu moc nebavim, takže budu dnes nejspíš sedět sama.

Vzala jsem si oběd a šla si sednout uplně dozadu kde jsme spolu vždy seděli, ale neyblo to tak, že bych čekala, že sem příde spíš to, že se mi tu jí dobře.

Když se v jídelně oběvil Taehyung, tak jsem z něj nemohla odtrhnout oči... Sledovala jsem každý jeho pohyb... Šel se svou partičkou...
A s Jennie?!

Popadl mě vstek když jsem je uviděla. Znovu se mi sevřel žaludek... A nejlepší na tom bylo, že si sedli o stůl vedle.

,,Proč si tam na chodbě odešel Taehyungu?"
Zeptal se ten co se ptal i mě.

,,Do to ho ti nic není...!"
Odsekl mu Tae.

,,Ale no tak Taehyungie co se děje...?"
Řekla mu sladce Jennie co seděla vedle něj.

,,Nic...nic..."
Řekl a dál si hleděl svýho jídla.

Dala jsem si do uší sluchátka, aby jsem je nemusela poslouchat.... Teda hlavně Jennie! Nesnášim ji všichni ví, že jede po Taehyungovi...

Je to královna naší třídy a předsedkyně Taehyungovi třídy... Já a ona spolu vedem války až na to, že ona má celou školu a já měla pouze Taeho, ale to mi stačilo...

Při té myšlence, že nemam už ani jeho se mi začalo chtít zase brečet... Tak mi začaly slzet oči a červenat nos....

,,Fuuu to bude dobrý to bude dobry..."
šeptala jsem si pro sebe

Najednou, ale slyším

,,hele ta divná bulý a mluví si pro sebe!"
Zakřičel jeden kretén z nišší třídy

Přezdívku "Ta divná" jsem získala díky tomu, že když jsem sem nastoupila tak jsem se s nikym nebavila a to mi zůstalo...

Všichni se na mě pootáčeli a některý se začali i smát. Oči mi začaly slzet ještě víc...
A začla jsem i nahlas a zrychleně dýchat.

,,Bacha ať neporodíš!"
Zakřičela na mě Jennie a všichni se začali smát.

Trochu jsem se koukla na Jennie a vedle ni jsem viděla i Taeho a jeho upřený výraz na mě. Nesmál se, ale ani mi nepomohl i když to vždy dělával...

Cítila jsem se strašně trapně, tak jsem si rychle zakryla předevšema oči rukama, ale tím pádem mi spadly rukávy dolů...

A všichni viděli včetně Taeho to co mam na ruce.

Najednou se všichni otočili zpátky k jídlu a mlčky začali jíst...

Rychle jsem to schovala a šla odnést jídlo. Když jsem procházela mezi stoly všichni se za mnou otáčeli a já zadržovala slzy.

Nejvíce mě, ale dostal pohled Taeho, který byl teď už viděšený a vyčítavý...

Šla jsem domů a lehla si do postele, kde jsem se zase začala utápět ve vzpomínkách, ale najednou mi někdo zaklepal na dveře.

Šla jsem je otevřít...

,,C...Co tu děláš?"